Přechod Jihlavských vrchů 2024 – část Křemešník a okolí

Sobota 13. ledna 2024

Vlakem jsme se z Jihlavy vydali do Nové Bukové, zúčastnilo se 11 turistů, skalních příznivců pochodu. Po hodince jízdy nás na místě startu ve výšce 665 m n. m. přivítala Míla Bradová, která jako stabilní spoluorganizátorka pochodu zastoupila Aleše a Blanku Čermákovy, kteří bývají většinou autory trasy. Tentokrát kvůli nemoci jich obou vyslali do terénu dceru Kamilku s osmiletou Eliškou, generační následovnice batelovských turistů.

Skupina turistů na startu trasy v Nové Bukové. Foto František Janeček.

Míla pohovořila o genezi pochodu, který původně v roce 1970 založili turisté KČT Čeřínek jako třídenní akci, později, od roku 1980, byla dvoudenní, od roku 1991 pouze jednodenní a 31. ročník v roce 2000 byl poslední v režii KČT Čeřínek. Na přímluvu Ing. Jana Kodaye, dlouholetého, významného předsedy KČT Čeřínek, pokračovali od roku 2003 v akci pod názvem Teslácký přejezd/přechod Jihlavských vrchů členové KČT Tesla Jihlava, kteří pořádají přejezd ve dvou nezávislých částech s názvy Křemešník – Čeřínek a Javořice.

Pro dnešní den navrženou trasu Nová Buková – Křemešník – Pelhřimov jsme dodrželi a vychutnali si všechny nabídky, které nám cestou „zavadily o klobouk“.

Cestou z nádraží do obce Nová Buková, kudy vede ŽTZ na Křemešník. Foto Libuše Bohatá.
Putování Jihlavskými vrchy. Foto Libuše.

Cestu po žluté turistické značce na Křemešník (769 m n. m.) jsme absolvovali mnohokrát, proto se zmíním jen o zastávce v restauraci hotelu Křemešník, kam jsme došli asi po devíti kilometrech. Družná zábava pokračovala při jídle – s obsluhou, kterou zajišťovala milá ukrajinská děvčata, i s výběrem z bohaté nabídky jídel byli všichni spokojeni!
Bohužel se s námi musela rozloučit Iva, pro niž přijel manžel, aby se dostala včas do práce.

František vyfotil účastníky Přechodu Jihlavských vrchů na Křemešníku.

Pak po prohlídce exteriéru historických budov na svahu kopce (Kaple mrtvých, kostel Nejsvětější Trojice a děkan Vaněk, někdejší obecná škola a zastřešené ochozy pro poutníky) jsme po ČTZ zamířili dolů po křížové cestě ke Zlaté (Zázračné) studánce s kaplí sv. Jana Křtitele. Více se o těchto místech dozvíte např, ve článku z roku 2014.

Všechny následující fotografie mi poskytla Libuška Bohatá – užijte si romantické zimní procházky Vysočinou:

Poetický obrázek Větrného zámku na vrchu Křemešník.
Křížová cesta na Křemešníku vede po svahu kopce mezi kostelem Nejsvětější Trojice a kaplí sv. Jana Křtitele u Zázračné studánky.
Výhled ze svahu Křemešníku do krajiny Jihlavských vrchů.

Už z dálky jsme viděli pahýl buku, který kolem Štědrého dne při spoustě mokrého napadaného sněhu a silném větru spadl na střechu kaple, krásně opravené v roce 2018, a závažně ji poškodil. Částečně byl ve štítě poškozen i reliéf s motivem Křest Páně v Jordánu od Františka Bílka.

Nedávná vichřice zlomila strom u kapličky a ten zničil střechu.

Mírně radioaktivní voda z periodických pramenů vzniklých při těžbě stříbra, které jsou v podzemních štolách na Křemešníku spojené s uranovými žílami, právě plným proudem tekla.

Voda Zázračné studánky vyvěrá pod oltářem v kapli a je z ní vyvedená tak, aby byla veřejně přístupná – nepravidelný výtok je závislý na průsaku rudami, které tvoří tělo kopce.

Červená značka nás vedla kolem Sluneční paseky pod Křemešníkem do Proseče a Olešné a pak po loukách až do Pelhřimova. Cesta byla umrzlá a při chůzi po kořenech v lesních úsecích bylo třeba zvýšené pozornosti. Přesto vše dobře dopadlo.

Cesta lesem po ČTZ směrem do Pelhřimova nebyla kvůli polomům vůbec nudná.
Klopýtání lesem končí, pokračujeme po loukách.

Při příchodu do Pelhřimova, kdy nám zbýval ještě kus cesty na nádraží, bylo jasné, že vlak v 16.13 odjede do Jihlavy bez nás.
Zašli jsme na Masarykovo náměstí a poté, co jsme se snažili (neúspěšně, protože jsme neměli lupu) na desce domovní fasády pelhřimovské radnice zahlédnout nejmenší jezdecký pomník TGM, který tam do skleněného pouzdra vložila pelhřimovská Agentura českých rekordů a kuriozit Dobrý den, jsme víc jak hodinku strávili v nedaleké příjemné restauraci Na Čtyrce.
Masarykovu jezdeckou sochu o rozměrech 9×9 milimetrů vytvořil brněnský výtvarník Lubomír Vaněk.

Tiché večerní pelhřimovské náměstí.

Do odjezdu autobusu v 18.35 z Pelhřimova zbývalo ještě něco času, tak jsme zašli do marketu, kde jsem koupila mražené plněné papriky, které mi v restauraci na Křemešníku tolik chutnaly. 🙂
Prostě úspěšný den! 🙂

Přístroje dnes ukázaly celkem 24 km.

Jedna odpověď na “Přechod Jihlavských vrchů 2024 – část Křemešník a okolí”

  1. Nákup v pelhřimovském marketu si následně pochvaloval i František Tomek, který tak přivezl manželce k narozeninám určitě nečekaný dárek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*