Pochod Giacoma Casanovy 2023

Jubilejní 20. ročník etapového a turistického pochodu v oblasti Krušných hor
17. až 20. srpna 2023

Vyjeli jsme 17. 8. 2023 ve čtvrtek ráno v 8 hodin z Jihlavy – Václav, František, Iva a já. Cesta ubíhala velmi dobře a v pohodě. Míla naplánovala náplň dnešního dne – první zastávka byla v Cítolibech nedalekou Loun. Nejstarší archivní zmínka o Cítolibech pochází z roku 1325, kdy je Jan Lucemburský prohlásil za královský majetek. V obci (asi 1000 obyvatel) se nachází několik soch Matyáše Bernarda Brauna a dva trojiční sloupy, dominantou je kostel sv. Jakuba Většího z počátku 18. století.

Vrcholnými Braunovými díly jsou plastika polonahého starce s přesýpacími hodinami v rukou, známá jako Chronos, a plastika Víry (u vstupu do kostela).

Nejvýznamnějším místním rodákem je architekt Josef Mocker (22. listopadu 1835, Cítoliby – 16. ledna 1899, Praha), který projektoval západní dvouvěží svatovítské katedrály a do novogotické podoby upravil např. Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, Prašnou bránu v Praze a kostely v mnoha českých městech.

Jako zajímavost uvádím, že na začátku 19. století byl v Cítolibech farářem Antonín Jaroslav Puchmajer (1769–1820), český spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz.

Zdejší zámek byl postaven v polovině 17. století na místě starší tvrze, doba rozkvětu nastala za Pachtů z Rájova od roku 1720, poté koupili v roce 1802 panství Cítoliby Schwarzenberkové, kteří areál vlastnili do 20. let 20. století.

Pokračovali jsme do nedalekého Jimlína – na kopci nad obcí se vypíná Nový Hrad, jehož věž je zdaleka viditelná. Stavbu zámku povolil v roce 1465 král Jiří z Poděbrad. Až do roku 1947 zde žili Schwarzenberkové – a je to vůkol na úpravnosti vidět.

Naplnili jsme program, který Míla absolvovala před časem, a odjeli do Duchcova. Tam probíhalo vše, jako vždycky – ubytovali jsme se v hotelu Casanova, šli se přihlásit do štábu pochodu v Základní škole J. Pešaty. Setkali jsme se s Mílou, která už byla v Duchcově, svém rodném městě, od včerejška, a vydali se na prohlídku pavilonu pro Reinerovu fresku.

Pátek 18. 8. 2023
Odjeli jsme městskou dopravou na duchcovské nádraží, odtud asi hodina jízdy do Kadaně – prohlídce města, kde v současnosti žije asi 18 000 obyvatel, jsme věnovali celý den – Kadaň nás uchvátila svou krásou, vskutku královskou výstavností a množstvím historických památek.
První písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183, kolem roku 1260 byla povýšena na královské město a byl vystavěn hrad. V roce 1362 vše poničil požár, ale císař Karel IV. rozmnožil městská privilegia, podpořil výstavbu a znovu Kadaň povýšil na královské město.

Z náměstí, na které jsme se plánovali vrátit, jsme se vydali Mikulovickou bránou po křížové cestě k františkánskému klášteru Čtrnácti svatých pomocníků, který založil roku 1473 rod pánů Hasištejnských z Lobkovic. Dnes je v prostorách kláštera městské muzeum s mineralogickými a archeologickými expozicemi, část se věnuje klášteru a historii Kadaně – vrstevnatá prohlídka v délce téměř dvou hodin nám umožnila hlouběji proniknout do minulosti zdejšího kraje.

V kostele jsou obrazy žáků Lucase Cranacha a mramorová tumba Jana Hasištejnského z Lobkovic (1450–1517), majitele panství, které po všech stránkách zvelebil, snad on byl též žákem Cranachovým (pravil průvodce). Figurální náhrobník Jana z Lobkovic z roku 1516 v nadživotní velikosti je ve zdi presbytáře za hlavním oltářem – pro mne něco zcela unikátního.

Fresky v kostele pochází z 15. století, během restaurování byla odkryta také malba Šalamounova soudu a další vzácné památky.
Průvodce nám vysvětlil, jak se pozná františkánská komenda – holá ruka Ježíšova + ruka sv. Františka v rukávě a nad tím kříž.
Viděli jsme také mnišskou celu, též hodinový stroj v dormitáři – je 300 let starý, funkční, vyroben v Kadani, nic se nemuselo nahradit, jen se promazal a slouží dál.

Vrátili jsme se do vnitřního města, abychom si prohlídli další jeho části.

Na Kadaňském hradě se konala důležitá diplomatická jednání – město navštívilo několik českých králů, např. Václav II., Karel IV., Ferdinand I. Habsburský, roku 1779 i Josef II.
Na přelomu 15. a 16. století byl hrad hlavní rezidencí Jana Hasištejnského z Lobkovic. Po třicetileté válce hrad chátral, teprve z rozhodnutí Marie Terezie byl přestavěn na kasárna.

Městské opevnění je památkovou rezervací – původně obepínalo ve dvou až třech pásech celé královské město.

Nemohli jsme nenavštívit místní orloj, k němuž jsme došli po pěší a cyklistické promenádě na nábřeží řeky Ohře. Nábřeží dostalo název (podle mne trochu krkolomný), který se pojí s úspěšným večerníčkem o Maxipsu Fíkovi – autor pohádky Rudolf Čechura a herec Josef Dvořák, který Fíkovi propůjčil hlas, žili nějaký čas v Kadani.

Znovu přes náměstí, kde je stále něco k vidění, a poté na vlakovou zastávku Kadaň-předměstí, odjezd do Duchcova.

Ušli jsme jen 10 km po městě (+ prohlídky interiérů), ale vedro bylo 36° C, takže náročné. Večer mňamkové posezení s pizzou, kterou přinesla Míla, konec ve 21.30, protože zítra nás čeká pochod Krušnými horami.

Sobota 19. 8. 2023
Pochod Giacoma Casanovy pořádá oddíl turistiky TJ Sokol Duchcov, duší akce je hlavní pořadatel Dušan Petráš. Štáb pochodu byl, jako vždycky, v Základní škole J. Pešaty. Odtud jsme v 8 hodin vyjeli autobusem na Dlouhou Louku na hřebeni Krušných hor. Už ráno bylo 34° C, takže viditelnost z Vlčí hory byla špatná – hustá mlha jako následek nočního deště a hodně velkého deště ze středy před naším příjezdem byla příčinou.

Stropník je zalesněný vrchol ve východní části Krušných hor. Daleko známější než vrchol samotný je vyhlídková plošina kousek od něj.

Pak dolů z kopce a na chatu Máňa, kde byli známí turisté na kontrole. Dostali jsme buchtu, zašli na Dušanovu vyhlídku.

Od chaty Máňa po ČTZ přes Vysokou mýť k rozcestníku Pod vrchem Tří pánů, pak po ŽTZ na Vrch Tří pánů – tam v odpočívce svačina a po ČTZ do Nového Města kolem větrníků.

V úmorném vedru 36° C jsme nešli na Bouřňák, od rozcestníku u transformátoru po ZTZ na zastávku železniční stanice Nové Město-Mikulov.

Protože jel vlak do Moldavy, což je poslední stanice před Saskem, zajeli jsme tam, abychom viděli desku Adolfa Branalda, který tam sloužil v roce 1938 jako výpravčí.

Na fasádě nádražní budovy v Moldavě je pamětní deska s textem: Český spisovatel Adolf Branald sloužil na tomto nádraží v pohnutém roce 1938.

Vlak měl nějaké potíže, ale nakonec se po 20 minutách rozjel zpět – jeli jsme s ním přes Nové Město a Dubí do Oseka, kde byla pouť (zase), takže jsme se nedostali do kláštera (jako vždycky).

Z autobusové zastávky v Oseku jsme jeli do Duchcova a tam se stavili na pizzu, poté zašli do štábu ohlásit, že jsme v pořádku zpět.

Dnes jsme ušli 20 km, což byl v tom vedru slušný výkon, večer v 19 hodin bylo stále 36° C!

Neděle 20. srpna 2023
Ráno jsme se sešli ve štábu, vyzvedli si pamětní listy (stejné jako v minulých letech) a rozloučili se s Dušanem a známými.

Část nedělního dopoledne jsme tradičně věnovali vycházce za poznáváním Duchcova – šli jsme do místa, kterému se říká Bažantnice – při této Miluškou komentované prohlídce jsme se dozvěděli, že v roce 1924 byla vybudovaná Hornická kolonie, jejíž základ tvoří Malá a Velká okružní ulice. Sídliště bylo zajímavé a příjemné, nyní je sice část přestavěná, ale původní záměr zůstává stále zachován.

Od 11. hodiny byla otevřená výstava v evangelickém kostele Martina Luthera, postaveném na začátku 20. století vedle rybníku Barbora.

Na výstavu nazvanou Moderní architektura Duchcova jsme s Ivou zašly a pečlivě pročetly infopanely a nafotily je (k domácímu studiu 🙂 )

Kolem 12. hodiny jsme daly batožinu k Václavovi do auta a šli (Václav, František, Iva a já) na nedělní oběd do nového duchcovského bistra – řízek s bramborovým salátem přišel k chuti!

Do Jihlavy jsme s Ivou odjely ve 13.20 vlakem, druhá část výpravy cestovala autem. Přestupy v Ústí nad Labem-západ, Kolíně a Havlíčkově Brodě proběhly bez problémů, na jihlavském nádraží, kam jsme doputovaly asi v 18 hodin, čekal s mým kufrem Ivin manžel Bohouš a zavezli mě až domů – absolutní pohoda!

Přes to úmorné vedro, považujeme letošní „Duchcov“ za velmi dobrý, zvláště Kadaň byla bomba, ale i Cítoliby a Nový Hrad byly objevné. A na krušnohorském hřebeni a Moldavě jakbysmet.

Kdo by měl zájem o průběh této akce v jiných letech, může si do vyhledávače na našich stránkách zadat heslo: Pochod Giacoma Casanovy a objeví se všechny absolvované ročníky.