Z Vysočiny do Vídně s Gustavem Mahlerem

Neděle 22. června 2025

Při příležitosti hudebního festivalu Mahler Jihlava 2025 – Hudba tisíců uspořádal Klub českých turistů, odbor Tesla Jihlava a odbor Čeřínek Jihlava ve spolupráci s OS Mahler 2000 – společnost Gustava Mahlera putování po vídeňských stopách slavného vysočinského rodáka.

Uvedené dva turistické odbory pořádají již od roku 2012 během hudebního festivalu doprovodné akce po místech na Vysočině, která jsou spojená s pobytem Gustava Mahlera či jeho předků – pořadatelé začali cyklojízdami z Kaliští u Humpolce, rodišti skladatelově, do Jihlavy, kam se s rodiči po roce 1860 přestěhoval. Autobus zavezl účastníky i s bicykly do Kaliští a po slavnostním zahájení se odtud vydali na kolech kopcovitou vysočinskou krajinou do Jihlavy.
Pouze v roce 2017 byla změna – vyjeli jsme od sochy Gustava Mahlera v jihlavském parku jeho jména a uskutečnili okruh Jihlavskem, abychom připomněli cyklojízdy, v době na přelomu 19. a 20. století jako novinka velmi oblíbené, kterým se v Rakousku nadšeně věnoval i Gustav Mahler. Slavný hudebník byl od mládí i zdatným plavcem a chodcem – miloval vysokohorskou turistiku.
V roce 2018 se uskutečnila poslední cyklojízda z Kaliští do Jihlavy. Nelze nepřipomenout nádherné pamětní listy, jejichž autorkou byla grafička paní Eva Bystrianská.

Roku 2019 jsme založili nový cyklus z názvem Po Vysočině s Gustavem Mahlerem, v němž jsme si předsevzali navštívit místa, převážně na Vysočině, spojená s pobytem Gustava Mahlera a jeho předků.
1. ročník 2019: Želiv – Humpolec
2. ročník 2020: Kaliště – Smrčná nad Sázavou, Mrzkovice
3. ročník 2021: Kaliště – Ledeč nad Sázavou (předkové GM z matčiny strany)
4. ročník 2022: Lipnice nad Sáz. – Řečice – Kaliště u Humpolce (předkové GM z otcovy strany)
5. ročník 2023: Čechtice, Chmelná, Pravonín, Vlašim, Kaliště (kořeny Mahlerova rodu)
6. ročník 2024: Podhůřím Železných hor – Moravany, Ronov nad Doubravou + Chittussiho stezka (pobyty GM a jeho předků)

Nyní jste si vlastně přečetli slova, kterými Iva Svobodová z KČT Tesla Jihlava přivítala účastníky při dnešní cestě autobusem na vycházku Po stopách Gustava Mahlera ve Vídni a nastínila historii „mahlerovských“ akcí obou pořádajících turistických odborů.

Také je třeba zmínit, že od roku 2010 oba odbory zajišťují každoročně vycházku Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel, po níž je vždycky pořádána v Domě Gustava Mahlera přednáška na příbuzné téma.

Je tedy jakýmsi vyvrcholením naší snahy dopřát pravidelným účastníkům procházku po Vídni, která byla od doby, kdy v 15ti letech Gustav Mahler opustil Jihlavu, jeho „domovským“ městem.
Průvodkyní po 7 km dlouhé trase byla Jana Součková z Brány Jihlava, spolupracovaly Jana Petrůjová a Iva Svobodová.

Nejdříve jsme navštívili hrob Gustava Mahlera (7. 7. 1860 – 18. 5. 1911) v Grinzingu, kam jsme položili květiny k pomníku, který je dílem architekta Josefa Hoffmanna, rodáka z Brtnice u Jihlavy. Neopomenuli jsme nedaleký hrob Mahlerovy manželky Almy (1879–1964) ani sestry Justiny a její rodiny.

Ze hřbitova jsme šli alejí do místního kostela sv. Kříže, kde 22. května 1911 proběhlo poslední rozloučení s Gustavem Mahlerem a katolické obřady před uložením rakve do hrobu.

Autobus nás odvezl do centra Vídně, kde se účastníci na trase připravené paní Janou Součkovou postupně seznamovali s objekty spojenými s působením Gustava Mahlera. O jeho životě a díle nám paní Součková vyprávěla cestou v autobuse, na zastávkách městem zmiňovala základní fakta o budovách a institucích, jimiž je Vídeň proslulá a jsou uváděna v souvislosti s osobností Gustava Mahlera či jeho současníků nebo přátel.

První zastávka byla nedaleko kostela sv. Štěpána u domu, kde žil na konci 18. století Wolfgang Amadeus Mozart a složil operu Figarova svatba. Dnes je tu muzeum.

Poté jsme se zastavili u rozlehlého palácového Domu hudby, kde v roce 1842 založil Otto Nikolai Vídeňskou filharmonii, nyní je zde muzeum, v němž je i expozice věnovaná Gustavu Mahlerovi.

Následovala zastávka u secesního domu, který je od roku 1913 hlavní scénou Vídeňských symfoniků, jednoho z nejlepších hudebních těles v Evropě.

Při čtvrtém zastavení u rozsáhlého Centra Arnolda Schönberga jsme se dozvěděli, že Gustav Mahler velice podporoval svého mladšího přítele v kompozičním snažení – jsou ze uloženy dva Mahlerovy rukopisy.

Páté zastavení před domem vystavěným architektem Otto Wagnerem, kde v letech 1898–1909 bydlel Gustav Mahler, bylo pro mnohé účastníky odměnové – v nejvyšším poschodí domu žil nejdříve se sestrou Justinou, poté s manželkou Almou. Narodila se tu jejich druhá dcera Anna.

V nádherném barokním kostele svatého Karla Boromejského se za přítomnosti dvou svědků a matky nevěsty konala 9. března 1902 svatba Gustava Mahlera a Almy Schindlerové. Den po jejich sňatku se zde jeden ze svědků, houslista Arnold Rosé, koncertní mistr Dvorní opery, oženil s Mahlerovou sestrou Justinou.

Sedmé zastavení se konalo před velkolepým komplexem koncertního domu Hudebního spolku (Musikverein), v němž je Zlatý sál, prý jeden z nejkrásnějších koncertních sálů na světě, z něhož jsou přenášeny proslulé Novoroční koncerty Vídeňských filharmoniků. Toto hudební těleso zde při abonentních koncertech po tři sezony dirigoval také Gustav Mahler – právě zde, v původní budově byla konzervatoř, na kterou byl v roce 1875 jako 15letý přijat Juliem Epsteinem ke studiu klavíru.

Cesta k další plánované zastávce nás vedla přes Karlovo náměstí, kde jsme nemohli přehlédnout unikátní pavilon:

Architekt Otto Wagner, přítel Gustava Mahlera, vychoval řadu žáků, kteří působili i v Čechách a na Moravě. Patří k nim Joseph Maria Olbrich, Friedrich Ohmann, Josef Hoffmann, Jože Plečnik, Jan Kotěra či Prokop Šupich.
Při procházce Vídní nemohlo chybět zastavení u Pavilonu Secese, architektonické památky z roku 1898, jejímž autorem je Joseph Maria Olbrich, rodák z Opavy.
Při otevření výstavního pavilonu pro moderní umění dirigoval Gustav Mahler hudební doprovod ke třicet čtyři metrů dlouhému Beethovenovskému vlysu, zobrazujícímu Klimtovu interpretaci skladatelovy 9. symfonie. Jedna z namalovaných postav na pásu v interiéru má Mahlerovu podobu.

Závěrečnou tečkou za společnou vycházkou po Vídni byla zastávka u novorenesanční budovy Vídeňské státní opery. Monumentální stavbu dokončila v roce 1869 firma českého architekta Josefa Hlávky (1831–1908). Rozvoj a věhlas operního domu nastal v letech 1897–1907 za působení Gustava Mahlera. V budově je Sál Gustava Mahlera, Mahlerova busta z roku 1909 od Augusta Rodina, na chodníku před operou je Mahlerova hvězda slávy.

ěhem cesty Vídní jsme se na chodnících setkávali v dalšími hvězdami slávy, které patřily významným hudebním osobnostem Evropy, pobývajícími někdy v tomto městě, vyhlášeném nejvyšší hudební kulturou.

Před odjezdem z Vídně po 16. hodině nám zůstala dobrá hodinka času, kterou mnozí z nás strávili prohlídkou katedrály sv. Štěpána a okolí nebo s kávou či zmrzlinou, která v nedělní sluneční výhni přišla zvláště k duhu, pozorovali ruch ve vídeňských ulicích.

Jednou z významných pamětihodností Vídně je i Ringstraße, což je přes 5 km dlouhá okružní třída kolem historického centra města. Byla postavena v 19. století na místě bývalých hradeb a je lemována řadou honosných budov, paláců a parků.

Související články:
Vídeň 2011
Vídeň 2014