Pátek 23. května 2025
V těchto dnech probíhají v Praze oslavy vzniku Tyršova domu a Sokolové uchystali mnohá představení – jedním z nich byl večer, v němž vystoupil Smíšený pěvecký sbor Foerster Sokola Jihlava pod vedením Ing. Pavla Brady. Členové sboru jeli do Prahy zvláštním autobusem a my jsme s Mílou měly možnost cestovat s nimi. Do Tyršova domu jsme přijeli v dostatečném předstihu tak, abychom mohli absolvovat prohlídku sokolského komplexu, bývalého Michnova paláce.
Měli jsme příležitost projít budovu i navštívit tělocvičnu, kde se připravovalo vše na zítřejší slavnost 100. výročí otevření Tyršova domu.
Miluška fotila, děkuji za obrázky a několik jich zařazuji.
Miroslav Tyrš (1832–1884) se podílel na vzniku organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola, je autorem českého tělocvičného názvosloví.
Jindřich Fügner (1822–1865) připravoval od roku 1861 s Miroslavem Tyršem vznik první tělovýchovné organizace – Sokola. Je autorem návrhu sokolského stejnokroje. Byl prvním starostou Sokola Pražského.
Tyršův dům, někdejší barokní Michnův palác, se nachází v centru Prahy na Malé Straně. Historie paláce sahá až konce 16. století, kdy byl majetkem Jana Vchynského z Vchynic.
Nejdůležitějším z následujících majitelů byl Pavel Michna z Vacínova, který budovu koupil v roce 1623 a přestavěl ji do dnešní podoby. Roku 1767 získala palác státní správa, která zde zřídila vojenskou zbrojnici. Celý palácový komplex přešel v roce 1914 do majetku Města Prahy, které jej o 7 let později prodalo Československé obci sokolské. Ta budovu na základě návrhu architekta Františka Krásného (1865–1947) upravila tak, aby sloužila tělovýchově a přejmenovala ji na Tyršův dům. Architektu Krásnému, významné osobnosti české secese, který studoval na vídeňské Akademii výtvarného umění u Karla von Hasenauera a Otto Wagnera, se podařilo jednak citlivě zrestaurovat historický palác, ale především se zasloužil o dostavbu nového objektu s velkou tělocvičnou zdobenou reliéfy se sokolskou tematikou. V nově přistavěné části se nacházely rovněž kuchyně, jídelna, výstavní síň, ubytovací prostory a ve sklepních prostorách byl zbudován dvacet metrů dlouhý plavecký bazén, nejstarší v Praze. Někdejší zahrada a dvůr byly proměněny na lehkoatletické cvičiště.
Slavnostního otevření Tyršova domu, jak byl areál po spoluzakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi nově pojmenován, se 24. května 1925 zúčastnil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) – zítra přijde do Tyršova domu prezident České republiky Petr Pavel.
Od 29. května do 5. června 1925 se v Praze konal pod záštitou prezidenta republiky VIII. olympijský kongres, jehož se zúčastnilo 62 představitelů z 21 zemí. Rozdělen byl na část technickou a pedagogickou, které předsedal baron Pierre de Coubertin (1863–1937). Schůze komisí se konaly v Tyršově domě, Obecním domě a v Národním muzeu. Organizování kongresu se věnoval Ph.Dr. Jiří Guth-Jarkovský, ceremoniář prezidenta republiky a zakládající člen Mezinárodního olympijského výboru (1894–1943).
V období socialismu využívala objekt Tyršova domu Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, v roce 1990 byl celý areál navrácen České obci sokolské a stal se kulturní památkou ČR.
Na dnešním slavnostním večeru zazněly nejdříve písně v podání jihlavského sokolského sboru, program pokračoval vystoupením pražského swingového orchestru Modrá Synkopa – prožili jsme nádherné hodiny v historickém místě.
Související články:
Praha – 135. výročí založení Klubu českých turistů
PS: Když měli zpěváci zkoušku, využili jsme s Mílou čas k návštěvě nedalekého kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně – právě probíhala noc kostelů – a zašli za Pražským Jezulátkem.
Nádherná budova.