Čtvrtek 19. června 2025
Výjezd do Kralic nad Oslavou naplánoval Albín Servít a bohužel jsme měli zájem pouze čtyři, z nichž jsem asi nejvíce nadšená byla já – chtěla jsem si zopakovat návštěvu ze září 2023, kdy jsme spolu s množstvím lidí zažili otevření nové expozice ve zdejším Památníku.
Vyjeli jsme před sedmou hodinou ráno z Jihlavy, asi po hodince přestoupili v Třebíči a o půl deváté už byli v Kralicích. Po zakoupení vstupenek v budově Památníku nás nejdříve průvodkyně zavedla do starobylého kostela sv. Martina, po výkladu jsme přešli do sklepení, které spolu s ohrazením zůstalo zachované z bývalého zámečku, kde byla v 16. a 17. století bratrská tiskárna.
V článku o minulé návštěvě je množství informací, na které dnes navazuji – tehdy i teď jsou to bohužel jen moje fotografie, proto se omlouvám za sebe i ščudlu – obě jsme se snažily, ale… 🙂
Stavba Památníku byla započata roku 1967 podle návrhu předního českého architekta a urbanisty prof. architekta Bohuslava Fuchse (1895–1972) jako místa důstojného uložení bohatých materiálů z výzkumu kralické tvrze a ze sbírek Muzejního spolku. Slavnostní otevření připadlo na 28. září 1969 a současně byla otevřena stálá expozice autorky PhDr. Vlasty Fialové CSc., dlouholeté vedoucí zdejších archeologických výzkumů.
Z historie, uvedené na webu městyse Kralice nad Oslavou, jsem vybrala:
Kralice vznikly v 11. století na křižovatce dvou starých zemských stezek. Za své jméno vděčí ozbrojené družině, která měla v tomto kraji střežit zájmy krále Vratislava II. (1061–1092).
Mezi roky 1349–1379 vybudovali Kraličtí své rodové sídlo, kamennou tvrz s uzavřeným nádvořím se studnou, obklopené příkopem a valem. Hlavní přestavba tvrze byla provedena na konci první poloviny 16. století Jindřichem Kralickým z Kralic, který ke gotickému stavení přistavěl tři renesanční křídla. Renesanční zámeček Jindřich později prodal svému synovci Janu staršímu ze Žerotína, čímž Kralice přešly pod náměšťské panství. Jan starší ze Žerotína byl horlivým členem a ochráncem Jednoty bratrské. Zajistil v roce 1578 přestěhování bratrské tiskárny z nedalekých Ivančic, kde ji v roce 1562 založil biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav, do Kralic na tvrz. Na tvrzi byla v té době umístěna i knihařská dílna, rozsáhlá vědecká knihovna, sloužící překladatelům bible z původních jazyků do krásné češtiny. Velmi brzy zde zřídili bratří i školu.
Za 42 let působení tiskárny v Kralicích bylo vytištěno přes 70 titulů knih, kdy za vrchol je pokládána šestidílná Bible česká, později zvaná kralická. Bohatou kulturní činnost ukončila změna poměrů po bitvě na Bílé hoře. V polovině prosince 1620 zajistil Karel ze Žerotína převezení tiskárny na zámek v Náměšti, kde ji ukrýval. Po osmi letech putovala do polského Lešna, kde sloužila jednotě bratrské a J. A. Komenskému do svého zániku při požáru Lešna v roce 1656.
Ve třicetileté válce byla kralická tvrz vypálená. V roce 1956 byly na místě zaniklé tvrze zahájeny archeologické výzkumy, kde se mimo jiné našlo přes 4000 literek, které prokázaly existenci tiskařské dílny v Kralicích.
Hlavní část návštěvy patřila prohlídce Památníku:
V Památníku jsou vystaveny originální ukázky knihtiskařského umění z přelomu 15. a 16. století či knihy ze slavných pražských tiskáren Veleslavínovy a Melantrichovy, první vydání Blahoslavova překladu Nového zákona i jednotlivé díly Bible kralické, též funkční replika původního tiskařského lisu.
Poznávacím znamením každého titulu, vydaného v tiskárně, takovým podpisem Jednoty bratrské, byl na úvodní straně beránek v kruhu.
Pomník měl zachycovat postavu českého bratra, který na útěku přísahá věrnost víře otců a současně vlastním tělem chrání Kralickou bibli jako svůj jediný a největší poklad. Uskupení přeražených a vyvrácených klasických sloupů, na nichž figura spočívá, připomíná násilné přerývání české reformační tradice.
Je třeba zmínit se krátce o nejdůležitější osobnosti, které vděčíme za vznik tiskárny v Ivančicích, vydání bible a zušlechtění českého jazyka:
Jan Blahoslav, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské, lze jej považovat za předchůdce J. A. Komenského – narodil se 1523 v Přerově, zemřel 1571 v Moravském Krumlově, většinu života strávil v Ivančicích.
Zasloužil se o vznik bratrské školy v Kralicích, učil na bratrském gymnáziu v Ivančicích. Jeho vynikající překlad Nového zákona byl stěžejním podkladem pro Bibli kralickou.
Pro vydání české Bible z roku 1570 dal Jiří Melantrich z Aventinu připravit jednotný obrazový doprovod. Tyto bible byly určené čtenářům bez ohledu na příslušnost k církvi nebo náboženství a ve své době byly rozšířenější nežli Bible kralická, adresovaná především členům a sympatizantům Jednoty bratrské.
Jednodílka Bible kralické byla vytištěna roku 1596, pak ještě v roce 1613 a tím aktivity ohledně tisku bible v Kralicích nad Oslavou skončily – jak to bylo dál, jste se už dočetli.
V expozici Bible kralické jsem si to užila, teď byl na programu oběd v restauraci U Sklenářů – a to u řízku jako lopata bylo také jedno velké potěšení.
Ještě předtím jsme se zastavili u kralické radnice a prohlídli si znak městyse:
Z Kralic jsme odjížděli ve 14.34 bez přestupu až do Jihlavy, kde jsme byli asi o půl páté.
Související články:
Bible kralická výtisk z roku 1613
Moravský Krumlov – Kralice nad Oslavou – Ivančice