Slavnost ke 100. výročí vzniku turistické chaty na Dobrošově
Čtvrtek, státní svátek, 28. září 2023
Miluška a Pavel Bradovi mě pozvali na výlet do Dobrošova, kde se dnes, v Den české státnosti a svátku sv. Václava, patrona Čech a Moravy, konala slavnost ke 100. výročí vzniku Jiráskovy chaty.
Ráda jsem přijala, vyjeli jsme v 6.15 autem, za téměř 3 hodiny jsme byli v Náchodě, na parkovišti u nádraží jsme nechali auto. Vydali jsme se po ZTZ směrem k nemocnici, pak na Vyhlídku, která má opravdu přiléhavé jméno. Stále jsme stoupali, 3,5 km s výhledy na protější hřebeny a zástavbu v údolí pod nimi. Náchodský zámek postupně začal zapadat do údolí, byli jsme výše, kopec Rozkoš (587 m n.m) – též příhodné jméno kvůli vyhlídce.
Bylo nádherné počasí, v místech, kudy jsme šli, byl vítr, takže snesitelno.
Všechny fotografie mi dala Miluška – moc děkuji!:-)
Vystoupali jsme na Dobrošov (624 m n.m) přesně o půl jedenácté, kdy začínal oficiální program. Byl nádherný – velkolepá příprava, skvělý výsledek.
Jiráskova chata s železobetonovou rozhlednou, vysokou 24 metrů, byla postavena pro Klub českých turistů ve výšce 624 metrů nad mořem podle projektu architekta Dušana Jurkoviče a pro veřejnost otevřena 1. prosince 1923.
Chata sloužila turistům do roku 1948, pak přešla pod Sokol, ten byl zrušen a chata předaná nějakému spotřebnímu družstvu. Na konci osmdesátých let byla postoupena Svazu československo-sovětského přátelství. Po revoluci bylo velmi obtížné rozplést vlastnické vztahy, takže až v roce 1995 mohlo ji město vykoupit, předat turistům a po rekonstrukci znovu otevřít v roce 2002. Cena byla vysoká, proto bylo rozhodnuto, že chatu budou vlastnit odbor KČT Náchod společně s ústředím KČT – to je trochu složité při rozhodování o provozu, zato velice dobrá pojistka kvůli prodeji. Ocenila bych to u chaty na Čeřínku. Měla jsem celý den smíšené pocity – srdce se mi smálo při těch krásných oslavách a zároveň plakalo při pomyšlení, že i chata našeho turistického odboru Čeřínek Jihlava právě v září před 100 lety od vznikla – toho si členové výboru KČT Čeřínek asi nevšimli… Ach jo.
Když jsme přišli a usadili se v první řadě, kde bylo místo, právě začínal program – vítali paní prezidentovou, protože Petr Pavel převzal záštitu nad oslavami.
Akce se nemohl ze zdravotních důvodů zúčastnit pozvaný emeritní předseda KČT Jan Havelka, autor publikace turistické chaty KČST a KČT v České republice, který měl vystoupit v úvodu oslav a seznámit přítomné s historií chaty. Úvodního slova se proto ujali předseda KČT Jiří Homolka a KČT Náchod Jaroslav Rohulán.
Poté zazpíval mnohačlenný pěvecký sbor Hron Náchod pod vedením Vlastimila Čejpa.
Jméno pěveckého sboru je historické: Hron z rodu Načeraticů založil v polovině 13. století hrad a pravděpodobně i město Náchod. Hrad byl postaven při zemské obchodní stezce v blízkosti česko-kladské hranice a měl proto velký strategický význam.
Pěvecký sbor byl založen v 19. století. Členové byli fešácky oblečení a zpívali písně, které zněly při pokládání základního kamene před 100 lety – Věno, Velké širé rodné lány, Vyběhla bříza běličká atd., stejné, jako se zpívaly při otevírání chaty na Čeřínku, pak přidali moderní kusy, které zpívají sbory dnes – Suchoňova Aká si mi krásna atd.
Na rozhlednu vede 99 schodů a po jejich zdolání můžeme obdivovat panorama Orlických hor a přehradní nádrž Rozkoš.
Zahrnutí lípy zeminou se kromě jiných zúčastnila i Eva Pavlová.
Při sázení se ozvala z věže rozhledny státní hymna, zpívaná Radkou Jiřičkovou, což bylo velice působivé, navíc jsme vzhlíželi vzhůru, kde se ve větru vlnily státní a turistická vlajka.
Následovalo představení divadelního spolku SPONA, který předvedl scénu Géniové na Dobrošově. Byli to samí muži v dobovém oblečení, kteří představovali dění při pokládání základního kamene – slavnostní promluvy tehdejších osobností, jimiž byli T. G. Masaryk, Alois Jirásek, Jiří Guth-Jarkovský, Vratislav Pasovský a další. Bylo to krásné a nápadité!!
Na řadu přišla promenáda dobově oděných modelů – jejich historické oblečení komentovala shromážděným odbornice. Vyhodnocení prováděla odborná porota a ceny předávala paní prezidentová. Je to milá dáma, měla hezké letní šaty, chovala se uměřeně.
Pak jsme se podívali po okolí, kde bylo několik stánků, k dostání byl též pamětní hrneček s obrázkem chaty a oslavným textem.
Setkali jsme se s předsedou KČT Jiřím Homolkou a některými dalšími členy ústředí. S Jiřím Homolkou a Jaroslavem Krejzlíkem jsme se pozdravili a pochválili je za výtečný slavnostní program a atmosféru. Předseda KČT řekl, že si váží toho, že jsme jeli až z Jihlavy. Taky tam byl bývalý policejní prezident Martin Červíček, který je v současnosti hejtmanem Královéhradeckého kraje. Míla s ním mluvila, byl jejím žákem v policejní škole. Zaujalo mě, že při projevu nerozlišoval a zaměňoval pojmy turistika a turismus – na to jsme my, pěší turisté, dost hákliví.
Nemohu neuvést, že s úspěchem vystoupili i žáci ZUŠ Náchod.
Poobědvali jsme v restauraci chaty – dali jsme si vepřové výpečky, červené zelí a bramborový knedlík, bylo to velice dobré.
Srdce mi při pohledu na restauraci a čilý provoz v ní pukalo nad hloubkou úpadku chaty na Čeřínku.
Byl čas vydat se po ČTZ dolů do Náchoda, cesta opět panoramatická, protože kopec byl před několika lety vykácený, takže kruhový rozhled.
Značená cesta nás dovedla zase do blízkosti náchodského nádraží, kde bylo auto, ale pokračovali jsme pěšky na zámecký kopec. Lokalita je po rekonstrukci, všude úpravné cestičky, lavičky a množství schodů, které vedou na zámecká nádvoří.
Zámecký komplex tvoří celkem pět nádvoří a několik hlavních budov, jež byly k zámku průběžně přistavovány. Z gotického hradu, založeného v polovině 13. století, vznikl na přelomu 16. a 17. století renesanční zámek. Mezi nejvýznamnější majitele Náchoda patřili Smiřičtí ze Smiřic, italský rod Piccolominiů, Kuronští a německý knížecí rod Schaumburg-Lippe.
Přišli jsme k pokladně tak, abychom stihli prohlídku v 15.30, trvala necelou hodinu.
Průvodkyně byla dobrá, mluvila zřetelně, absolvovali jsme základní okruh, pak jsme se podívali do opravované kaple a vyšli jiným vchodem k zámecké restauraci, dali si kávu a limonádu, protože jsme se cítili unavení. Poseděli jsme a zotavili se, poté scházeli postupně dolů cestičkami s výhledy na město – radost se dívat, jak je okolí zámku nádherně opravené – rozsáhlý anglický park je plný starých cizokrajných stromů, které vytvářejí tajuplné a romantické prostředí.
Došli jsme do centra města (asi 20 tisíc obyvatel), které vypadalo v podvečerním slunci jako z pohádky – opravené domy, nádherný kostel, krásná radnice.
Radnice na Masarykově náměstí je významná novorenesanční stavba z počátku 20. století s malbami Mikoláše Alše a zajímavou vnitřní výzdobou. Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice vznikl na počátku 18. století.
Největší atrakcí na náměstí, poblíž kostela sv. Vavřince, je bronzová lavička, na níž sedí v nadživotní velikosti zdejší slavný rodák, spisovatel Josef Škvorecký. Sedí a usmívá se, vedle něj klobouk, nohu přes nohu, ruku na opěradle lavičky. Jedno místo pro vyfocení zájemců je skoro pořád obsazené fotkychtivými turisty.
Poctu místnímu rodákovi vytvořil sochař Josef Faltus ze Záryb u Kostelce nad Labem. Slavnostní odhalení proběhlo na jaře roku 2014 u příležitosti Škvoreckého nedožitých 90. narozenin.
Spisovatel Josef Škvorecký a jeho žena Zdena Salivarová (*1933 – †2025) založili v Torontu exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers, v němž vydávali díla exilových a v Čechách zakázaných autorů.
Text na desce: Podle pověsti prchal Náchodem 1620 po bitvě bělohorské Bedřich Falcký, zimní král.
21. 6. 1621 na Staroměstském rynku byl s českými pány sťat Fobiáš Štefek z Koloděj, purkrabí náchodský, jehož dům stával na těchto místech.
Posvěcená krví velkých hrdinů od Zborova, Vouziérs, Terronu, Doss Alto zrodila se naše svoboda 28. 10. 1918.
Došli jsme k autu a odjeli pod úbočí hřebene Dobrošov do Bělovsi (místní část Náchoda, asi 1000 obyvatel), abychom zašli k prameni kyselky Ida. Už jsme tam byli několikrát, tak jsme chtěli vidět současný stav. Část okolí je opravená, ale stáčírna má propadlou střechu a obě bývalé lázeňské budovy jsou na spadnutí.
Snad jsou v jiné části Bělovsi vybudované nové lázně, myslím, že jsme je ze silnice zahlédli, ale pro nedostatek času jsme se nezastavili.
Nabrali jsme si vodu, která je chutná a teče třemi čúrky do Metuje. Bez užitku, asi.
Trocha historie:
Nejstarší zmínky o běloveské vodě sahají do roku 1392. Albrecht z Valdštejna si prý místní „ostrou“ vodu nechával posílat do válečných táborů při tažení do Kladska. Založení lázní se datuje k roku 1818. Běloveské lázně měly kdysi zvučné jméno, léčily se zde nemoci pohybového ústrojí, oběhového systému a srdeční choroby. K léčení se využívala místní kyselka Ida. V roce 1840 se běloveskou kyselkou vyléčila princezna Ida z rodu Schaumburg-Lippe, kterému patřil náchodský zámek. Na princezninu počest dostala minerálka její jméno.
Novodobá historie běloveských lázní se začala uzavírat v 90. letech po restituci. Nyní bývalé lázně i zdroje léčebných minerálních vod vlastní město Náchod, jehož cílem je obnovení kolonády a revitalizace lázeňského parku.
Nyní při zařazování tohoto příspěvku jsem našla na webu, že obnova lázní pokročila, což je dobrý důvod k příští návštěvě. 🙂
Nasedli jsme do auta a za tři hodiny byli zpátky v Jihlavě. Nádherný, obohacující den, jakých není mnoho. Byla jsem šťastná, že mám přátele, kteří o mně pečují.
Ústředí KČT sdělilo na svém webu, že se slavnosti na Dobrošově zúčastnilo přes 700 lidí.
Související článek:
Po stopách prusko-rakouské války na Letní turistický sraz – také o Náchodě a Jiráskově chatě na Dobrošově
100 let Masarykovy chaty na Šerlichu