Křemešník – Čeřínek

Druhá část přejezdu Jihlavských vrchů

11. února 2012

V první polovině února panovalo velmi mrazivé počasí, ale zároveň každý den intenzivně svítilo několik hodin slunce a kupodivu ani u nás na Vysočině nevál severák, takže se dá říci, že pro běžkaře nastaly příznivé podmínky. První část tradiční zimní akce KČT Tesla byl „přechod“ z Jihlávky přes Javořici do Telče, teď však byly sněhové podmínky natolik dobré, že jsme se těšili na „přejezd“ Jihlavských vrchů.

I když…

To sobotní ráno bylo mrazivější než jiná – když jsem kolem šesté mrkla na teploměr a uviděla -22oC, přece jen jsem si říkala, že děláme blbosti, ale vše bylo nachystáno a – nic není tak horké, totiž studené, jak to zpočátku vypadá.

Došli jsme na hlavní nádraží a dozvěděli se, že vlak bude mít zpoždění, přijede-li vůbec, protože u Dobronína mrazem popraskaly koleje… Hlavní část běžkařské výpravy se chystala nastoupit na městském nádraží, kam jsme se po chvíli nejistot a telefonování přesunuli, abychom se domluvili co dál. Zkrátím to – v družné zábavě jsme přečkali hodinku v nádražní hale, pak přijel vlak a odvážel nás půvabně jiskřivou krajinou do lůna Jihlavských vrchů. Abychom se dostali do Nové Bukové, kde začínala naše dnešní trasa, bylo třeba přestoupit v Horní Cerekvi. Protože vlak od Jihlavy přijížděl se zpožděním, měl být motoráček podle jízdního řádu dávno pryč. Nebyl. Čekal na nás. Empatická paní průvodčí zavolala do Horní Cerekve a ti hodní pánové na nás počkali. Ve vagónku nikdo nebyl, přestoupili jsme jen my běžkaři, takže se vlastně dá říct, že to byl železniční taxík! A pak že České dráhy neslouží svým zákazníkům… Dráhy možná ne, ale laskaví železničáři ano. Rozehřáti jejich dobrotou vystoupili jsme v Nové Bukové u evropského rozvodí Dunaj – Labe ve výšce 668 m n.m. a vydali se ke Křemešníku, který je o osm kilometrů dál a skoro o sto metrů výš.

ráno na zastávce v Nové Bukové

Trasa: Nová Buková – Čejkov – Sázava – Křemešník – Nový Rychnov – Mešnice – Dolní Hutě – Dolní Cerekev = 27 km

výlet na běžkách z Nové Bukové přes Křemešník do Nového Rychnova, přes Mešnici do Dolní Cerekve 11.2.2012

Politovali jsme těžce povětrnostními vlivy zkoušený a značkaři z bůhvíkterého odboru opomíjený směrovník umístěný sem už v roce 1992 (!)

směrovník v Nové Bukové

a vyrazili vstříc třpytnému dni. Mráz, jistě teď asi dvacetistupňový, byl téměř viditelný – v dálce vytvářel mlžný opar, ale kolem nás zářil sníh, bílé plochy oslňovaly, okouzlovaly a zvaly…

vzhůru na Křemešník!

A kolik že nás bylo? S vedoucím dnešního přejezdu Alešem Čermákem osm lyžařů a jeden potměšilý pěšák.

stále mírně stoupáme

O vesnici Sázavě, která leží pod Křemešníkem, i dalších zajímavostech z této krajiny na úbočí legendami opředeného kopce, jsem podrobně psala v článku z roku 2009, kde je i hodně obrázků. Teď jen pohled na Pípalku z jiskřivé pláně – na Mirkově obrázku je 52 metrů vysoká rozhledna s více jak dvěma sty schody maličká – ale ve skutečnosti malebně červenobíle zářila na modrém nebi.

míříme tam nahoru...

Nahoře jsme si dali v hotelu čaj a po malé přestávce začali z Křemešníku sjíždět k Novému Rychnovu. Opravdu byla tak modrá obloha, oblé a elegantní kopce se vlnily jak na předváděcím molu.

krajina u Nového Rychnova

Přijeli jsme k Rychnovu a nechtělo se nám přes městečko, když vlevo od něj lákala tak krásná stopa. Inu, nebylo to moudré rozhodnutí – dostali jsme se do rozlehlého oploceného zemědělského objektu, ze kterého pro nás vedla úniková cesta pouze po boulovitém svahu s bohatým keřovým porostem, ke všemu byl pod ním potok.

trest za nepozornost: v cestě stráň a pod ní potok

Jak jsme si pak považovali stopy, vedoucí až k obzoru, když jsme se v ní zase ocitli!

Z Křemešníku (765 m) je k dalšímu z výrazných vrchů této oblasti, k 761 metrů vysokému Čeřínku, asi dvanáct kilometrů – v cestě ale je 753 metrů vysoká Mešnice. Jistě tušíte, že jsme nelétali vzduchem, ale vždy museli z kopce dolů a pak si poctivě odšlapat další vrchol. Za těchto okolností jsme mráz vůbec nevnímali.

při výstupu na Mešnici jsme při ohlédnutí viděli Křemešník

Mešnice v dálce před námi

Při sjezdu z Mešnice k Dolním Hutím bylo jasné, že pro dnešek už máme běžkařské radovánky za sebou – zákeřný droboučký posypový štěrk na lesních cestách přikrytý nadýchaným sněhem nás donutil „přejezd“ změnit na „přechod“.

Z Dolních Hutí jsme se vydali, jak je patrné z úvodní mapky, po modré TZ do Dolní Cerekve, nechtělo se nám už nahoru na Čeřínek. Protože větší část trasy do Cerekve byla také kvůli štěrku pro běžkaře nepoužitelná a pěšky to nešlo tak rychle, ujel nám o malou chviličku vlak a my jsme strávili krásné dvě hodiny v místní restauraci.

Mimo jiné jsme si povídali o tom, co se nám v Dolní Cerekvi před dvěma lety přihodilo – a nakonec se v dobré obrátilo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*