PostHeaderIcon Bohuslav Reynek

Návštěva výstavy celoživotního díla v Domě U Kamenného zvonu, 30. listopadu 2011

Když jsem psala článek o zahájení jihlavské výstavy fotografií Daniela Reynka, měla jsem trochu výčitky, že jsem se loni na konci roku nezmínila o nádherném dni, který jsme prožili v Praze. Nedlouho po vernisáži souborné výstavy díla petrkovského grafika a básníka jsme strávili v Domě U Kamenného zvonu celý den, abychom si prohlédli vše, co zde kurátoři výstavy soustředili. Expozice umístěná ve všech podlažích budovy byla rozdělená na několik částí, úvodní patřila Petrkovu, místu, kde se Bohuslav Reynek narodil, tiše psal, kreslil, žil i zemřel; viděli jsme portrét Reynkova otce i několik autoportrétů. Část výstavy představila Bohuslava Reynka (1892–1971) jako překladatele a ilustrátora, nechyběly ani překlady básní jeho manželky Suzanne Renaud (1889–1964).
Strhující a prodchnuté vírou jsou grafické cykly Job, Don Quijote i Pašijový cyklus – dívali jsme se a žasli nad všestranností umělce a bohatstvím jeho duše. Skvělou příležitostí bylo i shlédnutí dokumentárního filmu z roku 1969, jediného filmu, ve kterém je Bohuslav Reynek zachycen.

Mirek nefotil, a proto jsem na webu vyhledala fotografie, abychom (alespoň částečně) přiblížili některé grafické listy.

Omámeně chodíme výstavou, zamýšlíme se nad biblickými podobenstvími, vracíme se do některých sálů – a najednou před námi stojí usměvaví manželé Halasovi! Právě ti, kteří nás před 14 dny tolik zaujali na přednášce nazvané Jeruzalémská bible aneb o kráse a tíži překladu slova Božího, kdy nám, okouzleným posluchačům v Jihlavě vyprávěli o tři desítky let trvající práci na překladu Jeruzalémské bible.
(V polovině 20. století přeložili francouzští dominikáni Písmo svaté, jejich velmi kvalitní překlad, tzv. Jeruzalémská bible, je vysoce ceněn a postupně převáděn do dalších jazyků.)
Překladatelská práce Dagmar Halasové a Františka X. Halase (syna básníka F. Halase) začala v létě 1980, přivedl je k ní biskup Stanislav Krátký, významným podporovatelem byl Dominik Duka, vše se samozřejmě dělo v tajnosti – překvapilo nás, že překlad vznikal i na chalupě Halasových nedaleko Jihlavy. Léta trvající překladatelskou práci, při které kladli důraz na věrnost originálu a dokonalou češtinu, završilo vydání Bible v roce 2009.

Právě manželé Halasovi se nám stali těmi nejzasvěcenějšími průvodci výstavou, protože paní PhDr. Halasová je autorkou monografie o Bohuslavu Reynkovi (1992), připravila k vydání dopisy Suzanne Renaud Bohuslavu Reynkovi (1996) a její knížka Druhý hlas (2007) je rovněž věnována Petrkovu a osobnostem, které zde žijí.
Užívali jsme si té mimořádné výsady a téměř uvěřili, že nám dnes poslal Halasovy vstříc sám Bohuslav Reynek, jehož jsme velcí ctitelé. To, že nás manželé Halasovi, výjimeční a laskaví lidé, provázeli výstavou, jsme považovali za velikou přízeň osudu – jejich komentáře k jednotlivým dílům Bohuslava Reynka byly tím nejkvalitnějším seminářem, jakého se nám mohlo dostat.
Velmi si jich vážíme – o jejich životě, práci a názorech jsme se dočetli v knížce (vydané roku 2007) Dagmar Halasové  Snová existence aneb nazývám kočku kočkou – vzpomínky nejen římské (hned po návratu z Prahy jsem po ní znovu sáhla), kterou napsala, když téměř deset let pobývala v Římě, kde byl její manžel, profesor PhDr. František X. Halas, CSc., českým velvyslancem u Svatého stolce.

Těm z vás, kteří byste se chtěli dozvědět o petrkovském umělci víc, sděluji, že při příležitosti souborné výstavy vyšla obsáhlá monografie autora Pavla Chalupy, která představuje Reynkovo výtvarné, literární i překladatelské dílo.

Rozloučíme se známou a krásnou fotografií, jejíhož autora neznám:

2 komentáře - “Bohuslav Reynek”

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist