PostHeaderIcon Krajem Jakuba Demla – Kamenná u Tasova

Od soutoku Oslavy s Balinkou do kraje bludných balvanů s tisíciletou historií
11. března 2015

Využili jsme ochoty paní Lidmily Dohnalové a její vynikající znalosti Velkomeziříčska, abychom po návštěvě Tasova, kde jsme pod jejím vedením putovali Po stopách Jakuba Demla a Stanislava Vodičky, zašli na unikátní místa, kudy nevedou turistické značky (zatím 🙂 ).
Tuto oblast charakterizují balvanité ostrůvky obrostlé stromy a keři, které činí krajinu neopakovatelnou a nezbývá než ji nazývat přírodním parkem. Prastaré borovice samotářky a spanilé březové hájky tvoří živou a proměnlivou společnost šedivým skalkám a bludným balvanům, dokonale ohlazeným tisíciletými větry a lijáky.

Oslava je řekou, která sbírá přítoky z podstatné části tohoto regionu, a tak jsme při ranním příjezdu do Velkého Meziříčí bez ohledu na studený a dotěrný déšť samozřejmě nezahodili možnost pokochat se soutokem Oslavy s Balinkou – je to jedna z atraktivních zón zdobících město.

soutok Balinky s Oslavou ve Velkém Meziříčí; www.svatosi.cz

Oslava pramení ve Žďárských vrších, v bažinách severně od Matějovského rybníka – proteče Novým Veselím, mohutní a moudří každým kilometrem, trochu se pozastaví a protáhne v nádrži Mostiště a v blízkém městě s případným názvem Velké Meziříčí podá sestersky ruku uklopýtané Balince, která se sem prodrala členitým údolím.

vlevo Oslava, zprava do ní vtéká Balinka

Balinka pramení v Arnoleckých vrších na úpatí Havliny (707 m), přibírá z okolních kopců nesčetně skotačivých potůčků a na své počáteční pouti pokojně protéká Měřínskou kotlinou. Za Uhřínovem však musí svůj tok vměstnat do údolí, které občas při jarních povodních zatopí a ještě se krutě rozleje po blízkých vesnicích – říčka, dlouhá málo přes 30 kilometrů, někdy ovládne situaci a ukáže, kdo je v údolí pánem…

Oslava pramení ve Žďárských vrších, Balinka v Arnoleckých vrších

Balinka vtéká do Oslavy

Po soutoku s Balinkou protéká Oslava za Velkým Meziříčím romantickým Nesměřským údolím, které se nedá popisovat, tam je nutné zajít!  🙂   (M+M Svatošovi – Nesměřské a Balinské údolí)
Za Panským mlýnem vykrouží Oslava ladný oblouk, zanedlouho obteče ostroh, na němž od pradávna stával hrad Tassenbeg (dnes Dub) a míří k jihovýchodu do Náměšti. Její srázný pravý břeh je okrajem náhorní plošiny mezi Budišovem a Tasovem, na níž vznikla obec Kamenná. Nejstarší doložená zpráva o ní je z roku 1349 a dá se říci, že během celé existence vsi bylo hlavním zaměstnáním jejích obyvatel kamenictví. Množství bludných balvanů, které během staletí zpracovali místní kameníci, posloužilo k obživě jejich rodin, dosud jich tu však zbývá tolik, aby dotvářely malebný kolorit této tiché části Třebíčska.

V okolí Kamenné jsou mlčenlivé louky a pastviny, kde mají ke svému pomalému růstu dost klidu keře brslenů s dřevem tvrdým jako kámen, šedivé balvany, esteticky umístěné na lukách i v lesích jsou jako články řetězu, který lidi připoutal k tomuto místu…

Není divu, že zdejší přírodu, která k nim hovořila slovy, kterým dobře rozuměli, milovali Jakub Deml, Otokar Březina, Jan Zahradníček, Stanislav Vodička – básníci, po jejichž stopách jsme putovali v Tasově – tato místa jejich vycházek jsou svědectvím, a možná i klíčem k jejich dílu.

Na konci Kamenné, za Salaší, je louka, která se nám v odpoledním slunci jevila až neskutečně krásná – ta nás dovedla k lesu, kde jsme spatřili první z jedinečných místních památek – kamenické sluneční hodiny.

sluneční hodiny kameníků

Kruh vytesaný do kamene má průměr 17 centimetrů a jsou v něm dvě rysky – je-li uprostřed kruhu ve vyvrtaném dolíku dřevěný klacík, vrhá ve 12 hodin, v čase oběda, stín na jednu rysku, ve čtyři odpoledne, kdy býval konec pracovní směny, na druhou – pouze tyto časové údaje kameníky zajímaly. 🙂

mnoho bludných balvanů bylo během let zpracováno místními kameníky

na slunečních hodinách jsou vytesány jen dvě rysky - oběd a konec pracovní doby

Procházeli jsme rozlehlou loukou obklopenou lesem a já jsem jasně cítila, jak je okolní příroda přizpůsobivá a mění se podle mé nálady – přes svůj jasně daný řád nabídne vždy jen ty obrazy, které jsem schopna momentálně vnímat a zpracovat v mysli a srdci – v těchto hodinách se přikryla lehkým závojem smutku a nostalgie…

Míjeli jsme balvany, kterým trvalo statisíce let, nežli se ocitly v místech, kde jsme je právě obdivovali – jeden z nich nazývají Čertovým kamenem – vůbec mě nepřekvapilo sdělení, že na něm pekelník sedával v prohlubni, přesně tvarované na jeho pozadí, a pozoroval okolní lidské hemžení…

Čertův kámen uprostřed louky pod Salaší

Z informačního letáku, zpracovaného kronikářem obce panem Ladislavem Eichlerem, který jsme získali ve schránce při vjezdu do Kamenné, jsme se mimo jiné dozvěděli, že během nedávné doby bylo v katastru Kamenné objeveno osm lokalit, kde se před lety vyráběla kolomaz. Paní Dohnalová věděla o velmi dobře zachovalé kolomazné peci a dovedla nás k ní.

kolomazná pec v lesích u Kamenné

Na kamenné míse porostlé mechem je dobře patrný průchozí otvor na odkapávání smolného produktu získaného pomalým hořením mladých borovicových polen, který po smíchání s tukem sloužil k výrobě kolomazi. (Můžete porovnat s pecí na Čeřínku ve článku Podzimní setkání značkařů na Čeřínku.

zachovalá kolomazná pec uprostřed lesů

Tuto vzácnou památku je třeba vyloudit na lese, vědí o ní keškaři, kterým jsme my mudlové „odlovili“ zdejší kešku a podepsali se do jejich zápisníčku – snad to přežijí… 🙂

kamenná mísa s odtokem na smolný produkt

jeden z kolomazných kamenů v lesích u Kamenné

bludné balvany dotvářejí malebný kolorit krajiny

paměť krajiny

"velrybové mocní" básníka Otokara Březiny

Lesem jsme se dostali na sráz nad řekou Oslavou, k nepřehlédnutelnému balvanu, o kterém básník Jakub Deml mínil, že býval pohanským obětištěm.

obětní kámen nad řekou Oslavou

V kameni je vytesaná mísa, od které vede odtoková drážka ke hraně skaliska – prý tudy stékala krev obětních zvířat…

kamenná mísa a odtoková drážka vytesaná v kameni

Na toto pozoruhodné místo nad řekou, odkud je dobrý výhled na louku při druhém břehu, kde asi bývali shromážděni lidé přihlížející oběti, zavedl Jakub Deml při jedné z procházek Otokara Březinu, který byl tímto mystickým okrskem hluboce osloven.

Oslava pod kamenným ostrohem, asi 300 metrů nad vanečským splavem

Kdysi prý tu bývala lávka, zvaná Černá – při pohledu shora jsou dosud patrné její kamenné základy:

kamenné základy bývalé Černé lávky přes Oslavu; www.svatosi.cz

Jisté je, že tajuplná místa v lesích nad řekou jsou nasycená osudy – to cítí poutník na každém kroku – záleží, co z toho dál pro sebe vytěží…

na loukách pod Salaší rostou brsleny

Pomalu přicházel večer, přihlíželi jsme úchvatnému divadlu na obloze:

západ slunce nad loukou pod Salaší; www.svatosi.cz

krajina ticha nasycená osudy; www.svatosi.cz

Na mapce jsou vyznačené body v okolí Kamenné, kam nás zavedla výtvarnice paní Lidmila Anna Dohnalová, dcera tasovského knihaře, básníka a přítele Jakuba Demla.

po prohlídce Tasova jsme prošli okolí Kamenné 11.3.2015

Když jsme odjížděli, vzdali jsme hold současným kameníkům

zvonička nad obcí Kamenná; www.svatosi.cz

asi třímetrový kamenný sloup se zvonem vznikl v roce 2014; www.svatosi.cz

a dopřáli si závěrem alespoň pohled na dílny a prostranství, kde před několika lety vytesal podle návrhu profesora Jana Koblasy sochař Jaroslav Řehna  s místními kameníky žulové „ptáky“ pro park Gustava Mahlera v Jihlavě.

v dílně tohoto lomu vytesal sochař J. Řehna sochy ptáků pro park Gustava Mahlera v Jihlavě; www.svatosi.cz

z místního lomu pochází leštěná žula nejrůznějších odstínů; www.svatosi.cz

Den strávený v Tasově a okolí byl vrchovatě naplněn – přesto, anebo právě proto, se tam určitě vrátíme…

Lidmila Anna Dohnalová - Tasov

2 komentáře - “Krajem Jakuba Demla – Kamenná u Tasova”

  • olga says:

    Míšo,
    zasloužíte si poděkování za práci, kterou děláte pro návštěvníky vašich stránek. Údolí jsme s paní Dohnalovou také procházeli,
    ale velmi ráda jsem si je zase připomenula. Obrázky jsou nádherné.

    Největší Vaší zásluhou je zachování vzpomínek na významné osobnosti našeho kraje,
    kterých v poslední době velmi ubylo.
    Olga

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist