PostHeaderIcon Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel, 2015

6. ročník vycházky
Neděle 17. května 2015

V neděli 17. května uspořádal Klub českých turistů, odbory Čeřínek Jihlava a Tesla Jihlava,  šestý ročník vycházky, jíž se zúčastnilo dvaašedesát zájemců, pro které připravili pořadatelé téměř tříhodinový program.

Účastníci se tradičně sešli ve 14 hodin v Parku Gustava Mahlera a položením kytice květin ke skladatelovu pomníku uctili památku geniální osobnosti – této role se za všechny přítomné ujali členka KČT Čeřínek Věra Veselá a Ing. Josef Poukar, iniciátor postavení pomníku odhaleného 7. 7. 2010 při příležitosti 150. výročí narození Gustava Mahlera.

kytice pro Gustava Mahlera; www.svatosi.cz

ospalé nedělní odpoledne v parku Gustava Mahlera v Jihlavě

účastníci vycházky se scházejí; foto V. Hloupý

přivítání a úvodní informace o programu vycházky; www.svatosi.cz

Věra Veselá z KČT Čeřínek a Ing. Josef Poukar pokládají kytici k soše Gustava Mahlera; foto V. Hloupý

Ing. Josef Poukar promluvil ke shromážděným o vlivu a potřebnosti Mahlerovy hudby pro současníky a poukázal na to, že Mahlerovo umění není ohraničeno dobou ani kontinenty a dokáže promlouvat ke všem posluchačům.

Ing. Poukar, znalec díla Gustava Mahlera, vypráví o sdělnosti skladatelovy hudby; foto V. Hloupý

Skladatel a dirigent (1860–1911), od jehož smrti uplyne v pondělí 18. května 104 let (proto se vycházka koná vždy v neděli nejbližší tomuto datu), prožil v Jihlavě, ve městě s bohatou hudební tradicí, dětství a mládí, a od zdejších učitelů dostal dobré hudební základy. V patnácti letech odešel do Vídně, která se pak stala jeho odrazovým můstkem pro působení ve významných operních a koncertních domech celé Evropy a od roku 1907, kdy už měl Gustav Mahler za sebou významné dílo skladatelské, působil jako světově uznávaný dirigent i v Americe. (Více ve článku Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel 2010)

Vedení vycházky se ujal historik umění PhDr. Ivan Žlůva, který pohovořil o úloze Parku Gustava Mahlera v životě obyvatel města a po odborné stránce přiblížil výsledek práce autora sochy profesora Jana Koblasy – závěrem vyslovil přesvědčení, že časem i ti, kteří mají výhrady k sochařskému dílu, uznají jeho nadčasový rozměr a krásu.

historik umění PhDr. Ivan Žlůva hodnotí celkovou koncepci parku a sochu skladatele od profesora Jana Koblasy; foto V. Hloupý

výklad PhDr. Ivana Žlůvy byl velmi zajímavý a poučný; foto F. Janeček

obrázek, podle něhož poznávají Jihlavu v celém kulturním světě; foto V. Hloupý

Když jsme na začátku mahlerovského roku 2010, ještě před odhalením sochy skladatelovy v Jihlavě, promýšleli základní osnovu vycházek k uctění památky bezpochyby nejvýznamnější jihlavské osobnosti, považovali jsme za vhodné přidat každý rok k základnímu tématu nějakou historickou či kulturní zajímavost tak, aby byla akce pro návštěvníky stále přitažlivá. S velkou radostí jsme si dnes při pohledu do tváří účastníků uvědomili, že se během let vytvořil stabilní kádr – to je pro pořadatele velká radost!

akce si získala své stálé příznivce; foto V. Hloupý

na kolenou před geniálním skladatelem; www.svatosi.cz

Během vycházky centrem města upozornil Ivan Žlůva na domy, ve kterých žily významné osobnosti – současníci Gustava Mahlera. Kousek od parku GM jsme se v dnešní Benešově ulici zastavili před domem, kde dva roky bydlel mladý Adolf Loos (1870–1933), když v roce 1881 přešel z brněnského na jihlavské gymnázium.

ve žlutém domě, kde je dnes banka, bydlel student Adolf Loos; foto F. Janeček

Později slavný architekt, rodák z Brna, měl v mládí studijní problémy, a tak byl poslán ke studiu do Jihlavy, odkud oba rodiče pocházeli. Zde se na gymnáziu setkal s Josefem Hoffmannem (1870–1956) z Brtnice, se kterým později ve Vídni patřili k architektům, výrazně ovlivňujícím kulturní dění v celé Evropě.

Maturitu složil Adolf Loos v roce 1889 v Brně, po studiích v Drážďanech a na vídeňské Akademii umění u profesora Otto Wagnera (1841–1918), kde byl znovu jeho spolužákem Josef Hoffmann, strávil tři roky v Americe a na konci století se usadil ve Vídni. Profesor Otto Wagner byl v té době hlavním představitelem vídeňské secese, ke které se hlásila většina umělců. Adolf Loos publikoval roku 1908 článek Ornament a zločin, v němž se definitivně přihlásil k purismu, stal se odpůrcem secese a názorově se rozešel s přítelem Josefem Hoffmannem.
Velký rozruch způsobila budova obchodního domu Goldman&Salatsch vystavěná podle Loosova návrhu v letech 1909–11 na Michalském náměstí, přímo proti vídeňskému Hofburgu – sám panovník nelibě nesl pohled na dům, který si však postupně v architektuře vydobyl neotřesitelnou pozici.

Adolf Loos i Josef Hoffmann patřili ke skupině vídeňských intelektuálů s níž souzněl i Gustav Mahler – všichni v mládí dotýkaní Jihlavou…

zastavení v Benešově ulici před domem, v němž bydlel během studií na jihlavském gymnáziu Adolf Loos; www.svatosi.cz

(Více ve článcích: Vídeň 2011Vídeň 2014Josef HoffmannZa krásami okolí Nedvědice.)

Další krátká zastávka byla na horním Masarykově náměstí před domem, kde má v současnosti také sídlo banka – v roce 1838 se tu v rodině sekretáře vrchního zemského soudu Franze Prokopa narodil syn August, pozdější úspěšný architekt a vynikající znalec dějin umění.

August Prokop (1838–1915) žil v Jihlavě do svých třinácti let, pak studoval ve Vídni Vysokou technickou školu a Akademii výtvarných umění – během studií hodně cestoval po Evropě. Dr. Ivan Žlůva zdůraznil, že August Prokop nám zanechal nejen dílo architektonické – nesmírný a dosud nepřekonaný význam má i jeho čtyřsvazkové dílo o moravských umělecko-historických památkách (volně přeložený název do češtiny: Markrabství moravské v umělecko-historických vztazích). Na následujícím obrázku náš průvodce právě ukazuje mocnost svazků jmenovaného díla 🙂 :

na náměstí před domem, v němž se narodil August Prokop; www.svatosi.cz

Na našich stránkách jsme už psali o některých stavbách Augusta Prokopa, např. o přestavbě zámečku v nedalekém Rantířově, o lobkovické hrobce v Netíně a zmiňovali jsme také, že architekt Prokop byl v roce 1869 autorem návrhu velkého tanečního sálu jihlavského hotelu Czap, jehož štukovou výzdobu navrhl Adolf Loos – bohužel v Dělnickém domě, jak byl hotel Czap později přejmenován, bylo vše přestavěno.

Při dalším zastavení v místech, kde ústí ulice Matky Boží na náměstí, nás Dr. Ivan Žlůva informoval, že kousek od brány Matky Boží, v domě, kde je teď pizzerie, žila rodina Johanna Nepomuka Steinera (1725–1793), autora oltáře jihlavského kostela sv. Jakuba Většího a dvorního malíře a portrétisty Marie Terezie, ve které se narodila skvělá malířka Barbara, později provdaná za vídeňského lékárníka Kraffta. Barbara Krafft-Steiner (1764–1825) portrétovala členy Akademie ve Vídni, malovala obrazy pro pražské kostely a pro letohrádek v Královské oboře, její díla jsou i v Salzburgu a Bambergu. Nejvíce ji však proslavil portrét Wolfganga Amadea Mozarta, který namalovala v roce 1819, a který tehdy umístil vídeňský cukrář na obalu známých Mozartových koulí, čokoládovo-marcipánové pochoutky – dodnes jsou turistickým hitem…

Už v centru města, cestou do Domu Gustava Mahlera, v jehož přednáškovém sále nám Dr. Ivan Žlůva přednášel o jihlavských renesančních domech, nás upozorňoval na zajímavé stavební prvky užívané ve druhé polovině 16. století.

Dr. Ivan Žlůva upozorňuje na stavební zvláštnosti renesančních domů; foto V. Hloupý

V Domě Gustava Mahlera, jehož pracovník pan Jakub Koumar vstřícně přijal a pohotově zajistil pohodlí tak velkému množství návštěvníků najednou, se PhDr. Žlůva zaměřil na výklad o historii a využití jihlavských renesančních domů s horním osvětlením a promítl účastníkům fotografie a plánky unikátních staveb.

přednáškový sál v Domě Gustava Mahlera; www.svatosi.cz

Dr. Ivan Žlůva přednáší o renesančních domech s horním osvětlením; foto V. Hloupý

V první polovině 16. století zničilo gotické domy v Jihlavě několik velkých požárů, ale v bohatém městě s fungujícími cechy a rozvinutou řemeslnou výrobou, obchodem, sladovnictvím a soukenictvím vždycky hned stavebníci přikročili k budování nových domů – renesanční výstavba přinesla nový typ budov s centrální halou, nad níž byla kvůli osvětlení věžovitá nástavba. Domy byly zvyšovány o druhá patra, bohatě zdobenými fasádami se movití jihlavští měšťané snažili přiblížit šlechtě – mnoho z nich si dokonce v té době koupilo šlechtické tituly.

pozorní posluchači v Domě Gustava Mahlera; foto V. Hloupý

Dozvěděli jsme se, že v Jihlavě je zachováno na 35 domů s takto vyřešeným osvětlením vnitřku budovy – v úzkých středověkých domech se prostor získával stavěním do hloubky – pak ale bylo nutné zajistit přívod světla do vnitřní patrové dvorany, do krytých síní. K tomu sloužily nejdříve dřevěné, potom zděné osvitelny, které umožnily jádro domu dokonale využít. Tento způsob osvětlení není jihlavským unikátem, vyskytuje se i jinde v okolní Evropě, jedinečné je však množství dobře zachovaných domů v Jihlavě.

přednáška v DGM byla velmi zajímavá; foto F. Janeček

Po skončení přednáškového bloku následovala exkurze ve třech historických domech, kde mohli zájemci na vlastní oči poznat zachovalá renesanční jádra staveb a způsob jejich horního osvětlení. Komentované vstupy umožnilo vedení muzea a oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě i vlastník domu v Husově ulici č. 10.

Nejdříve jsme vstoupili do budovy muzea Vysočiny a v nádherné dvoupatrové dvoraně s arkádovým ochozem na sloupech jsme si podle odborného výkladu PhDr. Žlůvy prohlédli její jádro – ačkoliv zde většina účastníků vycházky nebyla poprvé, podívali jsme se dnes na renesanční halu s horním osvětlením jinýma očima.

prosvětlená dvoupatrová dvorana muzea Vysočiny v Jihlavě; www.svatosi.cz

pozoruhodný interiér středověkého domu

horní osvětlení jádra domu, v němž sídlí muzeum

ze stropního nápisu se dozvídáme, že dům byl opraven v letech 1746-48, po stranách jsou iniciály vlastníků

horní osvětlení z jiného pohledu

Další praktickou ukázkou byl dům v Komenského ulici č. 10, v němž sídlí galerie Vysočiny.

výklad ve dvoraně domu, kde sídlí galerie Vysočiny; www.svatosi.cz

vstupní síň, tzv. mázhaus v budově OGV, Komenského 10; foto F. Janeček

V této dolní síni, mázhausu, která byla i jediným vstupem do zadního traktu, na dvůr, nás Dr. Žlůva upozornil na vstupní portál s vytesaným letopočtem 1566. V přízemní místnosti býval pravděpodobně šenk, pivo zrálo v rozsáhlých dvoulodních sklepích pod tímto domem, jehož předchůdce tu určitě stával už ve 14. století.

v portále je vytesán letopočet 1566; www.svatosi.cz

Schodištěm jsme vystoupili do horní patrové síně – čtvercová centrální část domu sahá do druhého patra a je přímo osvětlena denním světlem, které přichází z kryté světlíkové nástavby vystupující nad střechy okolních domů.

malovaná klenba v části, která prosvětluje střed renesančního domu; www.svatosi.cz

Malířská výzdoba z konce 16. století na osmidílné klenbě patří ke klenotům jihlavské renesance – šest bosých andělů (což byl symbol skromnosti stavebníka) drží různé hudební nástroje (to je odkaz na pěvecké spolky s vysokou úrovní, které v 16. století v Jihlavě působily – viz článek Chvála hudbě), další má otevřenou bibli se žalmem a poslední anděl je připomínkou mravného života podle zásad protestantské víry, která v té době v Jihlavě převládala.

Neumdlévající, nadšené účastníky vycházky jsme zavedli do posledního domu se středověkým jádrem – před několika lety zrekonstruovaný, památkově chráněný dům v Husově ulici č. 10 viděli většinou dnes poprvé.

síň v přízemí domu č. 10 v Husově ulici v Jihlavě; www.svatosi.cz

stropní výzdoba domu

Poměrně úzký, třípatrový dům, pravděpodobně z konce 15. či začátku 16. století, musel být stavěn do hloubky a bylo nutné vyřešit osvětlení vnitřního traktu –  všichni jsme byli výsledkem okouzleni – jako bychom se přenesli o několik století zpět. Dům je velice cenný, protože v něm nebylo příliš stavebních zásahů – obdivovali jsme dřevěné renesanční zábradlí, černé kuchyně s topeništi a v místnostech ve druhém poschodí zachované dřevěné trámové stropy ze 16. století.

horní osvětlení jádra domu; www.svatosi.cz

dřevěné zábradlí je ze 16. století

v domě se zachovaly renesanční trámové stropy s letopočtem 1599

třípatrový dům je poměrně úzký, proto se stavělo do hloubky a bylo nutné vyřešit osvětlení vnitřní haly

v domě se zachovaly původní černé kuchyně

černá kuchyně se sopouchem

horní osvětlení kryté haly domu v Husově ulici

dům prošel náročnou rekonstrukcí

jako byste vkročili do minulosti

vstupy do černých kuchyní na ochozu druhého patra

zákoutí domu

členité jádro domu

Rádi jsme slyšeli, když účastníci, kteří byli nejen z Jihlavy, ale i z Havlíčkova Brodu, Čáslavi, Třeště, Telče, Třebíče a Trnavy, hodnotili program vycházky jako velice zajímavý.

Dr. Ivan Žlůva se loučí s účastníky vycházky; www.svatosi.cz

Děkujeme panu doktoru Žlůvovi za zajímavý a jiskrný výklad a všem přátelům, že přišli! 🙂

O vycházce v minulém roce se dočtete ve článku Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel 2014, kde jsou i odkazy na minulé ročníky uspořádané k poctě Gustava Mahlera.

2 komentáře - “Po jihlavských stopách Gustava Mahlera, jeho rodiny a přátel, 2015”

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist