PostHeaderIcon Festival amatérských turistických filmů ve Zlíně 2018

6. ročník se konal ve dnech 20. – 22. dubna 2018

Prostudovali jsme si program, který připravili pořadatelé FATF na páteční den a zjistili, že máme čas na to, abychom si cestou udělali zastávku v nedalekých Luhačovicích. Byl krásný jarní den, oběd, na který jsme zašli v největším lázeňském městě na Moravě, nám velice chutnal, a tak vycházka ulicemi lemovanými domy, kolem nichž se nedalo projít bez povšimnutí, byla velice příjemná.

Společenský dům na Lázeňském náměstí byl otevřen v roce 1935; foto F. Janeček

budovu postavili podle projektu architekta Františka Roitha; www.svatosi.cz

Na architektonické podobě Luhačovic se podíleli i Dušan Jurkovič (1868–1947) a Bohuslav Fuchs (1895–1972), který navrhl několik zdejších penzionů.

dominantou města je Jurkovičův dům – v roce 1902 přestavěl slovenský architekt Dušan Jurkovič původní mlýn na lázeňský dům; foto F. Janeček

Vila u kolonády má všechny znaky, které charakterizují budovy navržené Dušanem Jurkovičem – také „útulna“ Libušín na Pustevnách, kterou na zakázku Pohorské jednoty Radhošť dokončil Jurkovič v roce 1899 má ráz lidové secese:

podoba Libušína na Pustevnách v roce 2007; roku 2014 poničil budovu požár, dosud nebyla dokončena oprava

(Na našich stránkách najdete významné stavby navržené D. Jurkovičem ve článcích: Bílé Karpaty, Malé Karpaty – Mohyla Milana Rastislava Štefánika, Za posledním puchýřem do Vizovic – Křížová cesta na Hostýně, Po stopách prusko-rakouské války – Jiráskova chata u Dobrošova)

na kolonádě v Luhačovicích; foto F. Janeček

Dům Bedřicha Smetany v Lázeňském údolí je prohlášen kulturní památkou, budova s jedinečným interiérem byla postavena podle návrhu architekta Emila Králíka v roce 1909; Bruselská fontána před hotelem je dílem sochaře Jana Kavana

u pramene Dr. Šťastného – slouží k pitné léčbě a k inhalacím

v Luhačovicích vyvěrá 6 přírodních minerálních pramenů, nejznámější je Vincentka

Luhačovice jsou největší lázně na Moravě, čtvrté největší v Česku – léčí se zde především nemoci dýchacího ústrojí a trávicího traktu; foto F. Janeček

Luhačovice leží v údolí říčky Šťávnice (Luhačovický potok) a jsou obklopeny strmými zalesněnými kopci; foto F. Janeček

Malá kolonáda v Luhačovicích; foto F. Janeček

Ve Zlíně jsme byli opět ubytováni v hotelu Saloon, který jsme poprvé poznali v roce 2010 při Posledním puchýři  konaném ve Vizovicích a pak ještě dvakrát při Festivalu turistických filmů. Po odložení zavazadel jsme spěchali do budovy magistrátu Zlín prohlédnout si výstavu fotografií s turistickou tematikou.

poutač na festival amatérských turistických filmů a fotografií a na výstavu 100 let republiky, 130 let KČT a 120 let dráhy Otrokovice – Zlín, která se konala na magistrátu statutárního města Zlín

fotografie s turistickou tematikou na chodbách magistrátu města Zlín

V 18 hodin začalo v multikině Zlaté jablko promítání filmu Hora, který je uváděn sloganem: „Dechberoucí pocit majestátnosti a posvátného údivu“. V unikátně zpracovaném, více než sedmdesát minut trvajícím dokumentu na diváka působí nejen úchvatná scenérie hor, ale i výkony lezce a kameramana doprovázené klasickou hudbou Beethovenovou, Chopinovou, Vivaldiho, Griega i Pärta a skladbami vytvořenými přímo pro účely snímku – srdce nám bušilo při záběrech šplhání po skalách ve všech myslitelných koutech světa, závrať nás jímala, když jsme byli vtaženi do atmosféry dokumentu… Nelze popsat – film je potřeba vidět…

F. Janeček zachytil své kolegy z Vysočiny, kteří se zúčastnili Festivalu amatérských turistických filmů 2018

rozverní turisté z Vysočiny v prostorách kina Zlaté jablko ve Zlíně; multikino je součástí obchodního a zábavního centra – čtyři podlaží, v nichž kromě kinosálů jsou nákupní galerie a kavárny, slouží návštěvníkům od roku 2009; foto F. Janeček

na „tiskovce“ uskutečněné v hospůdce u hotelu Saloon jsme zhodnotili páteční události – den dostal plný počet bodů! ; foto F. Janeček

V sobotu 21. dubna začínala v 9:30 ve Zlatém jablku přehlídka festivalových filmů – z Vysočiny se zúčastnilo studio BRAJA z KČT Tesla Jihlava, manželé Veselí z KČT Čeřínek Jihlava a Lenka Žáková z KČT Havlíčkův Brod – všechny jejich filmy byly tradičně na vysoké úrovni!

v jednom ze šesti kinosálů jsme sledovali amatérské filmy o turistice, které byly přihlášené do festivalové produkce; foto F. Janeček

autoři, kteří zaslali své filmy ke zveřejnění na festivalu

o přestávce mezi promítáním uchystali pořadatelé výborné občerstvení; foto F. Janeček

Ve 12:45 nás odvezl autobus do Zádveřic, kde jsme měli v motorestu zajištěný oběd, do Vizovic nebylo odtud daleko. A kam ve Vizovicích? Samozřejmě do Distillery Landu Rudolf Jelínek!

reprezentační prodejna společnosti Rudolf Jelínek

v této budově začínají exkurze po areálu společnosti – je zde kinosál i prostor pro ochutnávku palírenských výrobků

V sále se ujal slova manažer FATF Ing. Miloslav Vítek, který zhodnotil všechny ročníky, vyzvedl jejich stoupající úroveň a jako příklad dobrého a sdělného filmu zařadil dvacetiminutový snímek Vznik turistického kalendáře akcí na Vysočině autorů Bradová-Janeček z KČT Tesla Jihlava.
Nikdo z přítomných členů ústředí KČT ani oblasti Valašsko-Chřiby v této chvíli, kdy Ing. Vítek oznámil své rozhodnutí předat od příštího ročníku pořadatelství festivalu někomu z mladších kolegů, mu nepoděkoval za několikaleté pořádání rozsáhlé akce, proto se za nás, všechny účastníky, ujala slova Ing. Míla Bradová a ocenila význam práce, kterou Ing. Vítek odvedl ve prospěch turistiky.

Seminář fotografování a filmování, na který se všichni přítomní účastníci těšili, vedl, stejně jako v minulých letech, Ing. Petr Kachel.

v zasedací místnosti muzea slivovice proběhl seminář fotografování a filmování; foto F. Janeček

seminář vedl Ing. Petr Kachel; foto F. Janeček

osvědčení o absolvování odborného semináře

Vrcholným bodem sobotního programu byla exkurze, při níž jsme poznali výrobu slivovice na Valašsku, viděli destilační zařízení a vyslechli historii vzniku palírny – areál současné společnosti prošel rekonstrukcí, která mu vrátila podobu ze 30. let minulého století, tzn. z období, kdy firmu vlastnil Rudolf Jelínek.

exkurze v areálu firmy Rudolf Jelínek – v uzamčených kójích jsou výrobky zdejší palírny, které patří soukromým osobám – členům Spolku přátel Jelínkovy slivovice: dříve se na každých dveřích skvělo (většinou známé) jméno, nyní kvůli zákonu GDPR o ochraně osobních údajů vše zmizelo…

obří dřevěné sudy pro zrání destilátů – při průchodu jsme pozorovali v jednom ze sudů vychytávku pro návštěvníky: veliké prosklené „akvárium“ a v něm nad hlavou kolotající slivovici

ve vitrínách jsou výrobky firmy R. Jelínek

závěr exkurze patřil ochutnávce světově uznávané značky

V programu nebylo hluché místo – už v 17:32 odjížděl z Vizovic vlak do Zlína, v 19:00 jsme se sešli na večeři a potlachu v hospůdce U Kovárny.

večer s hudbou v příjemné zlínské hospůdce; foto F. Janeček

jihlavští značkaři s Ivetou a Petrem z Vizovic prožili bohatý a krásný den – je půl jedenácté, zítra se uvidíme při prohlídce hradů Cimburk a Buchlov; foto F. Janeček

V neděli 22. dubna jsme byli před 7. hodinou ranní nachystáni vydat se auty za autobusem, kterým jeli turisté z Vizovic na plánované prohlídky hradů – pak budeme pokračovat směrem na Vysočinu.

na dvoře hotelu Saloon před odjezdem ze Zlína; www.svatosi.cz

Dojeli jsme na parkoviště poblíž turistického rozcestníku U křížku (asi 5 km od Koryčan), odkud jsme šli lesem pěšky ke zřícenině Cimburk, o níž jsem do této doby neměla ani potuchy.

z parkoviště U křížku jsme šli chřibskými lesy po žluté značce asi 1 km ke zřícenině hradu Cimburk

23 metrů vysoká hlásná věž je dominantou hradu

rozsáhlý gotický hrad vybudoval v polovině 14. století Bernard z Cimburka, přední velmož na dvoře Jana Lucemburského a pak Karla IV.

hrad byl opuštěn v roce 1720 – do té doby se často střídali majitelé, takže hrad rychle chátral, zdi byly staticky narušené

od konce 60. let minulého století je hrad chráněn jako kulturní památka

pozdně gotický portál pochází z doby kolem roku 1420

strážná věž patří k nejstarším částem hradu – chránila příjezdovou cestu, je spojená s hradním palácem šíjovou hradbou, na níž je vybudovaná vyhlídka

panorama Chřibů můžeme obdivovat z výstupku pod štíhlou věží pohádkového hradu ukrytého v lesích

už od začátku minulého století probíhají záchranné práce, aby byla zřícenina přístupná veřejnosti

od devadesátých let se o hrad stará občanské sdružení Polypeje

Cimburk je vzdálený asi 5 km od městečka Koryčany

stavební vývoj hradu Cimburk u Koryčan; obrázek z webu ohradech.eu

na Cimburku nebyla voda, ženy pro ni chodily k této lesní studánce ve skále – byla opatřena stříškou a dostala název „Paní“ (1933) – voda ze studánky odtéká do Koryčanské přehrady

Hrad Buchlov je všeobecně známý, přesto mi však z prohlídky, kterou jsem absolvovala před několika desítkami let, nezbyla žádná povědomost, takže jsem po vystoupení z auta natěšeně capala s kolegy na hradní kopec.

Buchlov je královský hrad vybudovaný v 1. polovině 13. století na stejnojmenném kopci vysokém 509 metrů

hrad Buchlov byl v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou

jako správní turisté si dnes dosytnosti užíváme KPČ (kulturně-poznávací činnost) 🙂 foto F. Janeček

třetí nádvoří hradu Buchlova – čekáme na průvodkyni a čteme si místní pověst o „lípě neviny“

Na předchozím obrázku vidíme terasu se čtverhranným kamenným stolem, na němž dostávali odsouzenci poslední jídlo. Stůl je zastíněn korunou lípy, která sem dosahuje ze spodnější části hradu – pověst praví, že mladík nevinně odsouzený k smrti zasadil do zdejší skalnaté půdy lípu kořeny vzhůru a tvrdil, že se ujme, což bude důkaz jeho neviny – stalo se, lípa mu zachránila život a už skoro 450 let je ozdobou hradního nádvoří.

Ještě jeden zvláštní strom stojí na Buchlově za vidění:

ze zdiva na druhém nádvoří hradu Buchlov vyrůstá borovička – je prý patrná už na fotografiích ze 40. let 20. století, postupně se ale její koruna zmenšuje

Buchlov byl přestavěn v duchu renesance, ale od poloviny 18. století, poté, co v nedalekých Buchlovicích vznikl honosný zámek, zůstal trvale neobydlen

I když byl Buchlov neobývaný, zásluhou majitelů hrabat Berchtoldů z Uherčic nechátral – vzdělaní členové rodu soustředili na hrad rozsáhlé cenné sbírky, vzniklo rodinné muzeum, v roce 1945 přešel hrad do vlastnictví státu.

Zámek v Buchlovicích vybudovaný ve stylu italské barokní vily si můžete prohlédnout na konci článku z roku 2014.

z 35 metrů vysoké věže s otevřenou vyhlídkovou plochou je dobře vidět protější kopec Modla, kde byla na konci 17. století vystavěna kaple sv. Barbory, která se stala hrobkou členů rodu Petřvaldů a Berchtoldů

z vyhlídky na věži se otevře panorama Chřibů, je vidět Hostýn, za dobrého počasí prý i Pálava

Rozloučili jsme se s přáteli z Vizovic, poděkovali jim za krásné dny a cestou domů si dopřáli ještě prohlídku Velehradu, nejvýznamnějšího poutního místa v České republice.

předklášteří Velehradu – cisterciácký klášter založili moravský markrabě Vladislav Jindřich (bratr Přemysla Otakara I.) a olomoucký biskup Robert; konventní kostel byl vysvěcen roku 1223

bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě; foto F. Janeček

barokní bazilika byla postavena na románských základech na místě spojeném s příchodem a působením věrozvěstů Cyrila a Metoděje; foto F. Janeček

v roce 2008 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou

duchovní správu Velehradu zajišťují jezuité, chod poutního a exercičního domu Stojanov mají na starosti sestry kongregace sv. Cyrila a Metoděje; foto F. Janeček

velkolepý interiér baziliky; foto F. Janeček

galerie světců v areálu Velehradu byla dokončena v roce 2012 – osm plastik, které původně stály ve výklencích průčelí baziliky, bylo po opravách umístěno pod krytou, volně přístupnou galerií – délka zdi je asi 70 metrů; foto F. Janeček

kostel Zjevení Páně zvaný též kaple Cyrilka – kaple vznikla koncem 13. století, ale později ji lidé mylně považovali za nejstarší dochovanou stavbu z období Velké Moravy

právě dnes končilo na Velehradě celostátní setkání vysokoškoláků, kterého se zúčastnilo víc než 600 mladých lidí

sloup se sochou Panny Marie byl v prostoru předklášteří postaven v roce 1681; foto F. Janeček

Po šťastně přestálé morové epidemii bylo v roce 1715 přidáno na balustrádu sousoší čtyř patronů proti moru: sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Bernarda, a v kvádrovém zdivu byla upravena jeskyně jako hrob sv. Rozálie, ochránkyně před nakažlivými nemocemi, proto je sousoší někdy nazýváno „Rozárka“.

O Velehradě a Velké Moravě se dočtete na začátku článku z roku 2010.

Související články:
Festival amatérských turistických filmů ve Zlíně 2014,
Festival amatérských turistických filmů ve Zlíně 2017.

Vložit komentář

*

Archiv
Počítadlo

TOPlist