31. prosince 2016
Výstupovou a sestupovou trasu na Javořici nám vlastně určuje jízdní řád – letos připadl poslední den v roce na sobotu (stejně jako v roce 2011), a proto jezdily vlaky i autobusy v míře velmi omezené. Jako nejlepší se jevilo spojení v 7:30 z Jihlavy vlakem do Jihlávky a ve 14:15 odtud zpět domů – obě jízdy bez přestupu.
Loni jsme slavili Silvestr na Alejích, bylo tam hezky, ale Javořice je jen jedna a k poslednímu dni v roce patří. 🙂
Trasa, mnohokrát prošlápnutá a přece pokaždé jiná, nám nabídla, co nejlepšího měla – slunce stoupalo s námi, takže na vrcholu nejvyšší hory Českomoravské vrchoviny přímo oslňovalo!
Body na trase: ČD Jihlávka – Chadimův mlýn – Žižkův kámen ČTZ – Janštejn – U Obrázku ŽTZ – Studánka Páně ZTZ – Javořice – dolů neznačenou cestou do Kaliští, pak kolem Bělohradského rybníka na nádraží ČD Jihlávka – 16 km +2 km po Jihlavě
Silvestrovská trasa není o poznávání, nýbrž o setkávání – informace o všech místech na přístupové cestě k Javořici jsem za léta existence těchto stránek pečlivě shromáždila a zapsala, stačí zadat požadavek do vyhledávače.
V lese bylo bezvětří a klid, jakoby chtěl končící rok na poslední chvíli urovnat všechny nesváry a navodit poutníkům pocit bezpečí a důvěry v budoucnost.
Podle pozdějšího sdělení pořadatelů se během 31. prosince 2016 vystřídalo na vrcholové plošině 6 025 pěších a cykloturistů – my jsme dorazili krátce po 11. hodině, kdy se začali scházet poutníci z kratších tras. Kromě tradičních stánků jsme nalezli stanoviště lepých hostesek z oddílu VHT Počátky, které zájemcům poskytovaly informace o závodu, v němž bude hrát Javořice hlavní roli: během celého roku 2017 lze vystoupat na její vrchol jakýmkoliv způsobem (pěšky, běžky, na kole), ovšem vlastní silou a bez cizí pomoci – soutěží se o nejvyšší počet výstupů a nejvyšší hodnoty nastoupaných výškových metrů. Zájemci se registrují na stránkách www.javorice365.cz , kde naleznou i úplná pravidla závodu. Jen dodávám, že stále oblíbenější kola s elektropohonem nepřipadají jako přesunový prostředek v úvahu.
Na ohni jsme si opekli klobásky, užívali si setkávání se známými – bylo nám dobře…
Je jasné, že jsme neodešli bez pamětního knoflíku, pochod se totiž oficiálně jmenuje Výstup na Javořici s Vlastou Javořickou „Za studenský knoflík“. O Vlastě Javořické se dočtete ve článcích z roku 2008 a 2010.
Ve 12:30 jsme se vydali dolů, šikmé paprsky prosincového slunce nás provázely posledními hodinami končícího roku, kilometry z dnešního i ročního přídělu spěly ke konci…
Neznačenou cestou za stálého setkávání se známými turisty jsme došli do kulturního domu v Kalištích, kde se všichni, kteří míří na nádraží do nedaleké Jihlávky, tradičně stavují na občerstvení – v obrovském sále to hučelo jak v úle – gulášek, pivo a svařené víno šly na odbyt…
Jak praví klasik: z ráje vzpomínek nemůžeme být nikdy vyhnáni… 🙂 A na pomoc vzpomínkám jsou tu naše články a obrázky… 🙂