Silvestr na Chrudimce 2017

Pochod zařazený do projektu 100 let republiky, 130 let v pohybu
Kameničky – Filipovský pramen Chrudimky a zpět
Hlinsko – Na Skalku k soše Jana Husa a zpět
30. prosince 2017, sobota

Zajásali jsme, když nám Míla a Pavel Bradovi nabídli, že nás vezmou autem na hlinecký pochod – v tomto období není na vlaky spolehnutí a navíc je třeba vyjet velmi brzy. Auto bylo před naším domem přistavené v 8:00 a v Kameničkách jsme byli dřív, nežli jsme si stačili říct všechny novinky. 🙂

Šli jsme známou cestou po zelené značce přes Filipov k prameni Chrudimky, kde už bylo množství lidí přicházejících z několika směrů.

z Kameniček přes Filipov k prameni Chrudimky a zpět 30. 12. 2017
u pramene Chrudimky; www.svatosi.cz
turistický směrovník u pramene Chrudimky
pochod je oblíbený a hodně navštěvovaný turisty z Vysočiny a východních Čech

Hned po příchodu jsme se přihlásili do „stoletého losování“ (hádejte jak zase dopadlo 🙁 ) a obstarali si razítka a nálepky do záznamníkové brožury.

přihlašujeme se do stoletého losování a potvrzujeme účast v záznamníku
plakát upozorňující na přihlášky do stoletého losování

Silvestrovské a novoroční pochody jsou však také zařazené do akce Novoroční čtyřlístek – samozřejmě jsme finančně přispěli na podporu turistických akcí pro zdravotně postižené občany a byli jsme obdarovaní kalendářem a čtyřlístkem, tentokrát je na něm i logo 130 let KČT.

přispěli jsme finančně do novoroční sbírky a dostali „čtyřlístek“, tentokrát i s logem 130 let KČT
potkali jsme se s mnoha známými a popovídali si při opékání klobásků
když se řekne „pramen Chrudimky“ pocítím maně vůni opékaných uzenek 🙂
doklad o letošní účasti při putování k prameni Chrudimky

Stejnou cestou jsme se vraceli k autu do Kameniček, zastavovali se se známými a připíjeli na shledání z „potkávačky“ – krásné počasí, sněhu jak pocukrováno, pohoda…

milí známí z východních Čech

Litovali bychom nezastavit se v Kameničkách u Volákova statku a nekouknout na protější slavný kopec, který vstoupil do uměleckého světa prostřednictvím krajináře Antonína Slavíčka na obraze U nás v Kameničkách.

v Kameničkách při vzpomínce na malíře Antonína Slavíčka
na Volákově statku je pamětní deska se sdělením, že v letech 1903–1907 zde tvořil Antonín Slavíček, český krajinář

Autem jsme z Kameniček přejeli do Hlinska, zaparkovali ve městě, pěšky se vydali na jeho jižní okraj a pak dál až k výšině Na Skalce. Tam, v nadmořské výšce 622 metrů, je už zdálky viditelná 7 metrů vysoká žulová socha Jana Husa.

socha Jana Husa Na Skalce u Hlinska

Socha byla na kopci nad urnovým hájem instalována 4. července 1950 a nalezla tu útočiště po pohnutých osudech, které ji za dobu její existence potkaly. Pomník Jana Husa byl totiž původně vytvořen k 10. výročí vzniku samostatné republiky a odhalen 28. 10. 1928 v Jihlavě před Besedním domem na dnešním náměstí Svobody. Památník je dílem akademického sochaře Františka Vladimíra Foita z Doupí u Telče a byl zamýšlen nejen jako Husův pomník, ale také jako památník osvobození českého národa.

pomník je dílem akademického sochaře Františka Vladimíra Foita
památník z mrákotínské žuly, 7 metrů vysoký, původně stával v Jihlavě

Už v době, kdy socha měla být instalována, protestovali jihlavští Němci a záhy po jejím odhalení ji zle poškodili, proto v roce 1939 kameník Hurda pomník odborně rozebral a v noci, tajně byly jednotlivé části dopraveny do Hlinska, protože o dílo projevila zájem městská rada, několik let usilující o stavbu Husova pomníku. Zanedlouho však přišla válka a socha musela být uschována na zahradě Husova sboru pod vrstvou dřeva. Po válce ji v Hlinsku opravili a umístili Na Skalce.

pomník byl v Hlinsku instalován v roce 1950

Sochař F. V. Foit zpodobnil reformátora církve v jednoduchém oděvu, prostovlasého, naboso, s rukou na srdci – autor chtěl, aby z tohoto postoje vyzařovala tichá mravní síla Husova.

(O F. V. Foitovi (1900–1971), sochaři, etnografu a cestovateli, se dočtete ve článku Listopadové pochody v Telči a ve článku Telč současná i historická – na hřbitově sv. Anny je místo jeho posledního odpočinku).

Na jedné straně podstavce je reliéf symbolizující pobělohorský úpadek, na druhé připomíná legionáře a 28. říjen 1918, nápis na pomníku zní: Pravdy neupálíš.

reliéf symbolizující 28. říjen 1918
reliéf se symbolikou pobělohorského úpadku
socha Jana Husa shlíží ze Skalky na Hlinsko
příběh Husova pomníku

(O Kostnici – Konstanz a Husovi pojednává článek z roku 2016.)

na pomníku je nápis Pravdy neupálíš

V srpnu 2014 byl pomník celkově zrekonstruován, okolí upraveno, takže socha je dominantou širokého okolí.

Díky Ing. Pavlu Bradovi, který nás Na Skalku zavedl, jsme poznali kus historie našeho kraje a dnešní den byl tím povýšen z prosté turistiky na umělecký zážitek.

Zde je sumář článků o Hlinsku, Kameničkách a řece Chrudimce, kde uvidíte obrázky a získáte informace o kraji.
Na Chrudimce 2010,
Silvestr na Chrudimce 2011,
Silvestr na Chrudimce 2013,
Silvestr na Chrudimce 2014,
Silvestr na Chrudimce 2015,
Silvestr na Chrudimce 2016,
Krajem malířů Vysočiny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*