Sobota a neděle 7.-8. října 2023
Pořádal KČT, odbor Čeřínek Jihlava
Na organizaci akce se podílel oblastní výbor KČT Vysočina tím, že současně se seminářem probíhalo školení vedoucích turistiky, které pořádal Vladimír Mazal. Na seminář se přihlásilo pouze 22 lidí, školení absolvovalo 26 turistů.
Ubytování a stravování zajistil předseda odboru KČT Čeřínek Jiří Veselý v chatě, kterou náš turistický odbor vlastní, sobotní vycházku vedla členka odboru Mgr. Jitka Korbelová, nedělní se ujal Jiří Veselý.

Všechny fotografie v tomto článku jsou od Věry a Jirky Veselých, kterým děkuji! 🙂

V 10 hodin se vydala naše asi dvacetičlenná skupina na vycházku přírodním parkem Čeřínek sice známou trasou, ale nyní zcela jinou krajinou – po likvidaci kůrovcových škod a chybění lesů se objevila kostra kraje – užívali jsme si výhledy nečekané a dříve neviděné.



Šli jsme po MTZ na Horní Hojkov, pak směrem Čertův hrádek, ale odbočili jsme na Mešnici – odtud se nám kvůli vykáceným lesům nabídl kruhový rozhled.


Bylo nádherné počasí, pohoda, procházka přírodním parkem Čeřínek byla asi 12 km dlouhá, šli jsme i cestami neznačenými a neznámými, které Jitka dříve prošla a nám nyní zpřístupnila.
Dostali jsme od ní mapu a text, ve kterém jsou informace o zdejších lokalitách – dozvěděli jsme se, že na svahu Mešnice jsou tři studánky: Panny Marie, sv. Josefa a Nejsvětější Trojice a zašli do těch míst.
Sedli jsme si k odpočinku a svačině u studánky Panny Marie, bylo tam nádherně, výhledy do kraje, studánka obklopená kamenným valem, aby do ní nepadalo tolik listí. Jitka nám sdělila, že zdejší prameny upravili na studánky účastníci letního tábora, autorem reliéfů je Tomáš Krásenský, profesor jihlavského gymnázia.


Viděli jsme např. Fialovy skály z cesty, kterou jsme šli, což nebylo nikdy možné – les pod nimi je vykácený, připomínalo to staré fotografie z 20. let minulého století.
Návštěva národní přírodní památky Hojkovské rašeliniště byla zajímavá svým významem – na pohled je to obyčejná loučka vklíněná mezi les a vzrostlé listnáče.


Na informační tabuli jsme se také dočetli, že na území rašeliniště se nachází porost třtiny nachové – to byla pro nás novinka, protože v přírodní rezervaci Rybník Pařez pod vrchem Melechov jsme získali v roce 2013 informaci, že je tu jediné místo, kde se tato kriticky ohrožená rostlina vyskytuje. A to rozšiřování je pro Vysočinu dobrá zpráva.
Podívejme se na mapku, jak ji zachytil Jiří Veselý:

Vraceli jsme se z Horního Hojkova zpět na chatu. V 17 hodin začínal blok nazvaný Zdravověda – pracovník ČČK z Třebíče nám pro laiky srozumitelně povídal o ošetření úrazů, které se mohou stát při turistice.

Po večeři následovala cestovatelská přednáška Ing. Ládi Tomáše, předsedy KČT Třebíč.

Předseda našeho odboru Jiří Veselý mě požádal, abych řekla účastníkům pár slov o historii zdejších turistických chat a vzniku odboru KČT Čeřínek. Bylo už dost pozdě, a tak mě překvapilo, že lidé poslouchali a bavilo je to. Jirka rozdal zájemcům Sborníky ke 100. výročí vzniku odboru (1920–2020), měly dobrý ohlas. Ten večer i následující ráno se mnozí ptali na různé věci z historie – Jirku i mě to těšilo.
Na konci článku zařadím text, který jsem přednesla.

Ráno po snídani přijel JUDr. Milan Hoke z Benešova a vykládal o právní stránce různých událostí při vycházkách a výletech. Bylo to zajímavé.

Ačkoliv byly v programu ohlášeny Aktuální informace z dění v oblasti KČT Vysočina, na které jsme samozřejmě čekali, předseda oblasti KČT Vysočina dělal, že se ho tento bod netýká a žádné nesdělil – neděje se snad v turistice nic?!
Dříve na takové akci bývalo kolem 70ti lidí, teď se nezúčastňují s poukazem na to, že se o dění v oblasti nic nedozvědí. Inu…
V 10 hodin jsme vyrazili pod vedením manželů Věry a Jirky Veselých v mírném dešti na okružní vycházku s ústředním bodem Čertův hrádek. Oblékli jsme pláštěnky či použili deštníky, nebyl příliš velký vítr, takže bez problémů.



Z Čertova hrádku vedla trasa přes Dolní Hutě a zpět na Čeřínek. Během dopoledne se počasí vylepšilo, takže se 8mi kilometrový nedělní výlet velmi vydařil.

Pro větší názornost připojím mapu okolí vrchu Čeřínek:

Po návratu do Jihlavy jsem ještě stihla zajít k soše prezidenta Masaryka, kde od 17. hodiny probíhala sokolská slavnost – Památný den sokolstva připadá na 8. října jako připomínka událostí roku 1941, kdy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich rozpustil Českou obec sokolskou a její majetek úředně zabavil, následovalo zatýkání 1500 funkcionářů a jejich deportace do koncentračních táborů, kde až na výjimky zahynuli.
Jihlavští Sokolové přišli v průvodu z nedaleké tělocvičny společně s dětmi nesoucími lampiony. Prapory vlály, sokolský smíšený pěvecký sbor Foerster zazpíval hymnu a další dvě skladby, starosta Martin Zuzaňák měl proslov, byl položen věnec u sochy TGM – to vše bylo důstojné připomenutí těch, kteří sloužili v legiích a budovali Československo.
Turistika na Jihlavsku – text o vzniku chat a historii odboru KČT Čeřínek Jihlava
Úvodem je nutné nastínit historii tohoto místa, okřídleně nazývaného „kolébka jihlavské turistiky“ – k tomu je třeba vrátit se až na konec 19. století, konkrétně do roku 1888, kdy, jak víme, byl v Praze založen Klub českých turistů. Jeho činnost nabrala rychlý rozvoj, protože snahy, které zformulovali zakladatelé, totiž podporovat cestování, vzdělávat se jím a otužovat, usnadnit přístup k místům turisticky atraktivním a zvelebovat je, tehdejší společnost vítala – v celé Evropě byl podobný trend návratu k přírodě.
Klub turistů se stal velmi populární a i v jiných městech byly zakládány odbory – v Jihlavě vznikl v roce 1896 KČT jako pobočka pražského ústředí. Předsedou byl JUDr. Karel Malát. Klub pracoval, podle dochovaných dokumentů úspěšně, ale se začátkem 20. století zprávy o něm končí. V té době začala být velmi populární cyklistika, zvláště pak lyžování – turisté zpravidla byli členy všech tří spolků. Pro lyžování byly na Čeřínku (761 m n.m.) velmi dobré podmínky a dostupnost z mnoha okolních míst – scházeli se tu lyžaři z Jihlavy, Telče, Třeště a lokalita se stávala velmi známou – v únoru 1912 byl založen jihlavský odbor Českého spolku pro zimní sporty. Jeho členové rozhodli, že v nádherném prostředí Čeřínku se svahy vhodnými pro lyžování a pro snadnou dostupnost bude zde postavena chata tzv. alpského stylu. Podle plánů slavného lyžařského závodníka tehdejší doby, architekta Karla Jarolímka (24. 3. 1913 lyžařský souputník Hanče a Vrbaty) byla postavena první dřevěná turistická chata na Vysočině, která byla veřejnosti předána 29. června 1913. Postavil ji tesařský mistr z Batelova Antonín Bílek za 12 000 Kč.
Spolek organizoval výuku lyžování pro zájemce ze širokého okolí – historickou perličkou je, že jedním z instruktorů byl i nadporučík norské královské armády Nikolai Ramm Östgaard (1885–1958), který závodil v lyžování za české země (muzeum na zámku v Jilemnici ). Později se stal pobočníkem norského prince Olava, jeho lyžařská a odborná kariéra stoupala, až se v roce 1934 stal předsedou Mezinárodní lyžařské federace (FIS), na jejímž založení se v roce 1924 aktivně podílel. Tuto funkci zastával až do roku 1951, poté byl až do smrti čestným předsedou FIS – byla to velmi významná osobnost, doslova světoznámá.
Tato chata způsobila velký příliv návštěvníků, kteří začali jezdit nejen v zimě na lyže, ale i v létě na pěší turistiku. Válka, která začala, činnost silně utlumila, ale předseda spolku, kterým byl v té době profesor gymnázia v Telči Ladislav Fiala, pořádal lyžařské kurzy pro studenty, propagoval pěší turistiku a přírodní krásy Čeřínku, v roce 1917 byl však přeložen do Zábřehu na Moravě. Tato osobnost, po níž byly kdysi pojmenovány i skály na hřbetě masivu Čeřínku (tedy Fialovy skály), si zaslouží, abychom zmínili aspoň krátce – Ladislav Fiala se narodil v roce 1880 v Prosetíně u Chrudimi, učil v Telči, Zábřehu, po vzniku republiky byl ředitelem české reálky v Šumperku, od roku 1924 byl až do své náhlé smrti v roce 1931 ředitelem gymnázia v Chotěboři.
V souvislosti s válečnými událostmi je potřeba připomenout zásluhy jednatele Českého spolku pro zimní sporty Františka Kopeckého, který v té nelehké době rozhodně vystupoval proti snahám o zastavení činnosti spolku i proti návrhům na prodej chaty a velice se angažoval při obnovení činnosti po skončení války.
Po založení republiky rozhodli lyžaři o rozpuštění svého spolku a téhož dne odhlasovali na valné hromadě, která se konala 12. 12. 1920 v sále jihlavského hotelu Beseda, vznik Turistického klubu Čeřínek, jehož předsedou se stal Mg.Ph. František Srdínko. Turistický klub Čeřínek, jak se tehdy nazýval, byl po Pohorské jednotě Radhošť, vzniklé už v roce 1884, a po KČT s datem vzniku 11. 6. 1888, třetí samostatnou turistickou organizací působící na území naší republiky.
Zkušení funkcionáři, kteří stanuli v čele klubu, se okamžitě dali do práce s cílem naplnit představy o nové, velké chatě na Čeřínku, když stará chata z roku 1913 už nedostačovala potřebám všech zájemců o sport a rekreaci na Čeřínku.
Nejdříve zakoupili pozemek sousedící s původní chatou a pak oslovili stavitele Václava Fikara z Přibyslavi, který podle vlastního projektu vystavěl nákladem 83 000 Kčdřevěnou chatu vybavenou nábytkemza 21 000 Kč. Do provozu byla s velkou slávou uvedena 2. září 1923, tedy dnes je jí jen pár dní po stých narozeninách. Otevření chaty se zúčastnilo více než 2000 lidí, kteří putovali z Kostelce a Dolní Cerekve po značených cestách, což byl výsledek práce členů značkařského družstva Turistického klubu Čeřínek.
Při slavnostním projevu oznámil předseda Srdínko mimo jiné, že stará (lyžařská) chata bude každého roku poskytnuta na jeden měsíc Červenému kříži pro ubytování dětí.
Správcem obou turistických chat na Čeřínku byl ustanoven Bedřich Rod z nedaleké osady Horní Hutě.
Ještě téhož roku byl založen při klubu i lyžařský odbor, který hned v roce 1924 uspořádal veřejné lyžařské závody, kterých se zúčastnilo 37 závodníků z celé Vysočiny, neúspěšnější byli běžci z Nového Města na Moravě (Cyril Musil Studnice, lyžař, odbojář – /1907–1977/), ve skoku zvítězil Mečíř z Jilemnice.
Tehdy měl TK Čeřínek 230 členů. Pro dokreslení tehdejší doby uvádím, že se v létě pořádaly před chatou koncerty jihlavské posádkové hudby, vždy s vysokou účastí.
Není bez zajímavosti, že se výbor TK Čeřínek rozhodl do svých stanov začlenit, že v případě rozpadu klubu se stane jeho dědicem Sokol.
V roce 1930 měl klub 300 turistů a v těch letech se na Čeřínek v zimě sjíždělo až dvě stovky lyžařů – např. roku 1933 zde pořádala Sokolská župa plukovníka Švece lyžařské závody, v nichž zvítězili jihlavští běžci B. Riedl a František Brada.
Když v roce 1927 vznikl jihlavský odbor Klubu československých turistů, v jehož čele stanul profesor Ing. Vladimír Křenek a členy byli především učitelé z jihlavského gymnázia, bylo rozhodnuto, že členové TK Čeřínek se budou věnovat provozu chat a okolí, nově vzniklý odbor převzal značení turistických cest. Nebylo výjimkou, že někteří nadšenci byli jak v Turistickém klubu Čeřínek, tak v KČST.
Vše probíhalo velmi úspěšně, až 17. 10. 1933 postihla turisty i širokou veřejnost ztráta předsedy TK Mg.Ph. Františka Srdínka a po pár měsících, totiž v lednu (16.) 1934, vyhořela do základů celá chata. Po smrti Františka Srdínka převzal vedení klubu dlouholetý místopředseda Oskar Herza a po zničení chaty se spolu s členy klubu ujal její obnovy. Chata byla veřejnosti předána ještě týž rok, 9. 9. 1934. Jihlavský stavitel Karel Rejchrt ji postavil za 170 000 Kč. Chata byla totiž pojištěna u Hasičské pojišťovny a plnění dělalo 141 000 Kč, zbytek byl uhrazen z veřejné sbírky a půjčky. Otevření se opět zúčastnilo na 2000 lidí, byla to národní slavnost, účinkovala hudba 31. pěšího pluku Arco, trubači vítali příchozí z terasy, pěvecký sbor Foerster zazpíval skladby Věno a Velké širé rodné lány. Do průčelí nové chaty, zděné, byla zasazena pamětní deska prvnímu předsedovi Srdínkovi. V prvním patře bylo 9 pokojů, ve druhém noclehárny. Pak byla opravena i lyžařská chata, v níž byla noclehárna se 16ti lůžky.
V létě roku 1938 zemřel náhle ve 44 letech předseda TK Oskar Herza.
Za pár let přišla válka a po ní bylo všechno jinak. V roce 1940 byl rozpuštěn Junák, rok poté Sokol – členové nalezli útočiště v KČT, který nebyl zrušen, ale nevykazoval téměř žádnou činnost.
Zásadní věc se stala 21. 2. 1946, kdy se dohodli členové TK Čeřínek se členy odboru KČT Jihlava o sloučení a zařadí se do ústřední turistické organizace jako odbor KČT Čeřínek Jihlava. Předsedou odboru se stal Jan Hynek z TK Jihlava (183 členů) a jednatelem Josef Veselý z odboru KČT Jihlava (44 členů). Měli velké plány, např. koupit zříceninu hradu Rokštejna, o což už usiloval TK Čeřínek ve 20. letech. Dějiny se však ubíraly směrem jiným, 30. 5. 1948 byly všechny turistické organizace začleněny do jednotného Sokola a ten byl v roce 1953 zrušen, turisté byli zařazeni do tělovýchovných jednot a turistika přestávala být rekreační – měnila se na sportovní a výkonnostní.
Během těch let měl KČT Čeřínek předsedu Ing. Stanislava Ambrože (1926–1980) a Ing. Jana Kodaye (1920–2014).
V roce 1990 byl obnoven KČT a turisté z KČT Čeřínek požádali o registraci a právní subjektivitu, což bylo nutné udělat před zažádáním o návrat chaty, která v té době byla čerstvě nová – vlastnil ji totiž ČSTV, nepečoval o ni dobře, takže dosloužila a v osmdesátých letech byla zbořena a vystavěna nová, daná do provozu v roce 1988, měla tehdy hodnotu pět milionů korun. Stavbu provedl Okresní stavební podnik Jihlava, investorem byl ČSTV Brno. Do vlastnictví odboru se vrátila v roce 1991.
V letech 1993–2007 byl předsedou odboru Zdeněk Kurka (1931–2015).
V roce 1995 byla po rekonstrukci otevřena malá chata, podle sdělení předsedy byla na její rekonstrukci vynaložena částka 200 000 Kč.
Na konci roku 2006 zveřejnil Zdeněk Kurka úmysl prodat chatu, zahájil příslušná jednání, ale většina členů ani ústředí KČT s tím nesouhlasilo. V létě roku 2007 se v chatě na Čeřínku sešli členové ústředí KČT se zástupci oblasti KČT a zástupci členů odboru Čeřínek a po složitém jednání byl prodej chaty zastaven.
Od ledna 2008 je předsedou odboru KČT Čeřínek Jiří Veselý, počet členů klubu klesl k necelé sedmdesátce.