Sobota 1. července 2023
Na start pochodu do Kamenné jsme jely s Ivou vlakem v 8.22 a spolu s námi se vydalo hodně lidí z Jihlavy i ti, kteří přistoupili od vlaku ze směru Třebíč. Akce, kterou pořádají místní turisté, má velmi dobrou pověst, a v tomto období se jich nepořádá až tolik, proto je hodně navštěvovaná.
Od nádraží se všichni přesunuli na Žižkův kopec, kde byl start i cíl pochodu a po registraci jsme se s Ivou vydaly na 10 km dlouhou trať, kterou jsme si upravily podle svých potřeb – Iva totiž musela odpoledne do práce v Jihlavě. Rozhodly jsme se jít k mostu U Lutriána a pak oklikou zpátky na Žižkův kopec.
Bylo krásné počasí, a i když to ráno nevypadalo, tak se mraky zvedly a svítilo ažaž. Potkaly jsme se s turisty z Havlíčkova Brodu a Pelhřimova i dalšími, což je vždycky milé.
Evropsky významná lokalita Šlapanka a Zlatý potok zahrnuje povodí řeky Šlapanky od Polné po Havlíčkův Brod a Zlatého potoka od Stříteže po soutok se Šlapankou.
Viz Zahájení jarní turistické sezony v oblasti KČT Vysočina – Kamenná 2013.
Území je zařazené do soustavy Natura 2000. Předmětem ochrany je vydra říční a další významné druhy, které žijí v okolních tůních, loukách a ve vegetaci lemující koryto toku. Žije tu i bobr, skorec a ledňáček.
Toto a další informace jsou na infotabuli, kterou jsem důkladně pročetla.
Do cíle v Kamenné jsme šly oklikou, nikoho cestou nepotkaly – bylo to lesem a velmi příjemné.
Podívejte se na mapu trasy:
V 11 hodin už jsme byli v cíli, vyzvedli si pamětní listy a pojedli spolu s ostatními výborně upečenou rybu se zeleninou na ohni.
Na kopci hrála hudba – harmonika a kytara – nálada byla výborná! Iva a někteří turisté odjeli vlakem ve 13.20, ale v té době se objevili Míla a Pavel, kteří měli odpoledne namířeno do okolí Polné, a já jsem se tam vydala v krásném letním dni s nimi.
Nejdříve jsme zašli ke kleštěru (středověká mýtná brána či celnice) v hlubokém úvozu, který ve středověku sloužil jako obchodní cesta – je to technická památka, v celé střední Evropě jí není rovno. Sloužila k počítání dobytka hnaného z Moravy do Čech či opačně – obchodníci museli zaplatit celní poplatek. Kleštěr se stal významnou součástí Haberské stezky a čilý provoz na ní byl pravděpodobně příčinou vzniku města Polné, kde obchodníci se zvířaty nocovali a krmili je.
Pak jsme se vydali po žluté turistické značce, po níž vede trasa polenské Pojmannovy stezky, k Borskému mlýnu a rybníku Bor.
Borský mlýn byl založen asi v 17. století v lesnatém údolí říčky Šlapanky, později byla zde přistavěna pila a malá vodní elektrárna. Provoz ukončen v roce 1941, po válce převzal majetek Státní statek a poté poničený areál zanechán přírodě.
Okolí mlýna i rybníky jsou zařazeny do regionu Natura 2000.
U Borského mlýna (2 km od Polné) jsme přešli na zelenou turistickou značku, která pokračuje po druhém břehu rybníka Kukle nežli žlutá. Šli jsme směrem ke hrázi a vesnici Věžnice, což byly asi 2 km. Cesta kolem rybníka vedla lesem nepříliš zdevastovaným kůrovcem, takže byla v horku, které panovalo, příjemná. Výhledy na rybník a okolí byly krásné, dokonce jsme mohli obdivovat tzv. vyhlídkový doubravník, odpočívadlo na Pojmannově stezce na Svatoňově kopci, kde je vykácený les a stoupá kolem žlutá turistická trasa od Kukle směrem k městu – tam je totiž vykácený les.
Rybník Kukle (původně Chuchle) vznikl ve 14., nejpozději v 15. století. Při povodni 1925 byl stržen starý splav. Kompletní odbahnění rybníka proběhlo v roce 2019 společně s úpravou hráze a rekonstrukcí splavu. Dnes je to chovný rybník. Lokalita je součástí dříve zmíněného regionu Natura 2000.
Došli jsme ke hrázi Kukle, u brány pozemku se objevili dva sněhobílí psi, slovenští čuvači, a chtěli se mazlit, což jsme svědomitě činili – po chvíli vyšel majitel. Pavel se ho zeptal, zdali snad tady nebyla kdysi rasovna? Pán odpověděl, že ano, že on koupil dům od Oberreiterových, jejichž rod ho léta vlastnil, a že ho celý přestavěl, dokončeno v roce 2019.
Upozornil nás, že na hrázi rybníka je infotabule s historií místa a fotografiemi, jak to tu původně vypadalo. Řekl, že dům, postavený do „L“ stojí na hranici katastru Polné a Věžnice – ačkoliv do Polné to jsou 4 km a do Věžnice mnohem blíž, obytné stavení patří od nepaměti do Polné, a děti musely chodit za každého počasí tou cestou, kterou jsme dneska šli, do školy. Hospodářské budovy patří však do katastru obce Věžnice.
V tomto prostoru stávala dříve polenská rasovna. Stavení zakoupil v 80. letech 19. století Václav Oberreiter, pohodný v Polné. Rodina vlastnila dům do roku 2015, kdy byl prodán novému majiteli.
Lokalitě u splavu se také dříve říkalo „Na Valše“, protože do roku 1910 ji využívali polenští soukeníci. Sukno se polévalo lidskou močí, která se získávala z polenských hospod tak, že pánové chodili močit do sudů, které se dovážely na valchu. Moč měla údajně vliv na tuhost sukna.
Pod fotografií vlevo je napsáno: Vladimír Krejčík v roli Jeníka z Prodané nevěsty s kolegou operním pěvcem Richardem Novákem; vpravo stojí: Manželé Vladimír a Naďa Krejčíkovi – oslava zlaté svatby na Kukli.
Tenorista Vladimír Krejčík (1931-2013), jeden z nejvýraznějších tenoristů poválečné generace, dlouholetý sólista Janáčkovy opery v Brně a nositel Thálie za celoživotní mistrovství, koupil v roce 1969 stavení porybného pod hrází rybníka. V současnosti o dům pečují jeho děti se svými partnery.
Poseděli jsme v odpočívadle na hrázi a vrátili se stejnou cestou k Borskému mlýnu a pak do Polné, což činilo 8 km. S těmi 10ti kilometry ranními to bylo celkem 18 – v dnešním horkém letním dni stačilo.
