Údolím Doubravky 2016

Letní procházka romantickou soutěskou pohádkové řeky
22. ročník pochodu Léto v Železných horách
Sobíňov 6. srpna 2016

Pořadatelé pochodu, což jsou Obecní úřad Sobíňov a KČT Havlíčkův Brod, připravili pro tradiční a oblíbenou akci Léto v Železných horách pěšákům 5 zajímavých tras různých délek, ale žádná z nich tentokrát nevedla údolím Doubravky. Zvolili jsme proto trasu vlastní, ve které hrála soutěska naší oblíbené řeky hlavní roli.
Ráno bylo kruté – vlak odjížděl z Jihlavy v 6:05, ale slunko už před půlhodinou taky vstalo, vyšlo nám vstříc a dělalo pro nás, co mohlo. Ve vlaku jsme se vzpamatovali a na start v hostinci U Štefana v Sobíňově přišli poměrně čilí, vyfasovali instrukce, potlapkali se se známými, rozdali pár úsměvů a vydali se chutě na cestu.

Modrá značka nás dovedla zpět k vlakové zastávce, odtud jsme capali známou červeně značenou cestou do Bílku a zanedlouho nás přijaly do své náruče les a řeka. Údolí se postupně zužovalo, slunce se jen stěží prodíralo větvemi stromů, stezka stoupala a klesala podle seskupených balvanů na břehu – prastaré skály porostlé mechem či měňavé podle lomu světla, ale i nálady poutníkovy – soutěska, ač mnohokrát navštívená, vždycky má čím překvapit…

Informace o geologické stavbě údolí, vegetaci i živočiších (ve vodě jsme zahlédli malého ráčka 🙂 ) i popis jednotlivých míst v kaňonu získá návštěvník na 11 tabulích nově instalovaných na naučné stezce, která vede údolím souběžně s červenou turistickou značkou. Podívejte se na několik fotografií, slova jsou myslím zbytečná.

Jedna z tabulí na stezce měla nápis, který mi přišel výstižný: Chráněná krajinná oblast Železné hory – krajina vlídného klidu i pochmurně drsného půvabu.

U Točitého víru, tam, kde se červená značka potkává s modrou přicházející od Chotěboře, jsme s ní opustili údolí, vystoupali k Dolnímu Sokolovci a zanedlouho byli ve volné krajině pod hřebenem Železných hor. Slunce se pomalu blížilo na poledne, a tak, když jsme v té letní výhni uviděli za Bezděkovem nádherné koupaliště uprostřed vysečeného trávníku obklopeného keři, nechtěli jsme věřit vlastním očím.

Bylo tam jak v ráji.

K Bezděkovu patří osada Štěpánov, která má dlouhou historii, v současnosti tu však žije v osmi domech osm lidí. 🙂 Středobodem Štěpánova je zámek, vystavěný ve druhé polovině 18. století na místě tvrze ze století šestnáctého.

Zámek byl v roce 1949 vyvlastněn a v následujících letech sloužil jako zemědělské učiliště. V devadesátých letech vrátil stát zámek potomkům posledního majitele a ti uskutečnili rozsáhlou rekonstrukci – nyní se v něm pořádají svatby a různé firemní akce.

Nešetřili jsme obdivem při pohledu na mohutné staré stromy a množství druhů dřevin rostoucích v zámeckém parku.

U zámku odbočuje žlutá značka přicházející ze severu od Slatiňan na Hařilovu Lhotku, aby došla svého konce v Bílku – po té jsme se vydali, byla pro nás nová. Zpevněná cesta vedla z poloviny lesem, kde bylo velmi příjemně, za Křivým Dvorem stoupala až k hlavní silnici Ždírec nad Doubravou – Chotěboř. Protože už jsme měli velkou chuť na dobroty, které pořadatelé v cíli vždycky připravují, neobcházeli jsme okruh přes Bílek a Sopoty, ale mlsně zamířili rovnou do Sobíňova.
Mapka dnešní trasy:

Průběh trasy: Sobíňov MTZ – Sobíňov-žst ČTZ – Bílek – Sokolohrady – Točitý vír MTZ – Dolní Sokolovec – Bezděkov – Štěpánov ŽTZ – Hařilova Lhotka – Sobíňov.

V cíli jsme dostali diplom a informaci, že dnešního pochodu se zúčastnilo 420 turistů

a pak natěšeně upalovali pro občerstvení – grilovaná makrela byla přesně to, co mi dneska chybělo k naprosté spokojenosti!

Když jsme pádili na vlak s odjezdem v 15:30, cvaknul Mirek jednu ze zvláštností Sobíňova, která ho pokaždé nutí zmáčknout spoušť 🙂

Související články o Doubravce a Železných horách:
Z hřebene Železných hor do údolí Doubravky 2014,
Kaňon Doubravky – Léto v Železných horách 2013,
Sobíňov 2011,
Údolím Doubravky 2007,
Železné hory 2007 – cyklo
Podzimní putování Železnými horami 2008 – cyklo