Silvestr na Chrudimce 2023

40. ročník putování k Filipovskému prameni Chrudimky
Sobota 30. prosince 2023

V 8 hodin pro mě přijeli Míla a Pavel Bradovi s Ivou a jeli jsme autem do Kameniček.
Nejdříve jsme prošli křížovou cestu kolem kostela, která je dílem uměleckého kováře Pavla Tasovského. Iva ji viděla poprvé, byla nadšená a nás těšilo, že se z toho těší. 🙂

Kostel Nejsvětější Trojice v Kameničkách u Hlinska.
Deska nedaleko kostela v Kameničkách.
XII. zastavení křížové cesty: Ježíš umírá na kříži.

Všechny obrázky zde uvedené mi poskytla Iva, moje dvorní fotografka. 🙂
Po zelené značce jsme se známou cestou vydali přes obec Filipov k turistickému prameni Chrudimky. Během dopoledne bylo nádherné počasí, ale předpověď pro odpoledne byla „zataženo“ – to se splnilo, včetně dost velkého větru. Ale pro turisty žádný problém – jak říkáváme: Není špatné počasí, jen nevhodné oblečení. 🙂
Cestou jsme potkávali hodně lidí jdoucích naším směrem, ale i těch, kteří už se vraceli.

Setkání s turisty z KČT, odbor Bohemia Světlá nad Sázavou.
Tak zachytila milé setkání se Světelskými Míla.

Loni prý navštívilo pochod přes 2000 turistů, myslím, že letos to bude ještě víc – lidí ze všech směrů přicházelo množství, dokonce jsme potkali při návratu 12ti člennou skupinu jezdců na koních – vypadalo to překrásně!! Ale i hrozivě, když jsem si představila nájezd mnohačetného oddílu cizích nájezdníků odhodlaných loupit…

K prameni Chrudimky putovali pěší turisté i hipoturisté.

Při příchodu do cíle jsme nejdříve přispěli na Novoroční čtyřlístek – mají to hlinečtí turisté dobře zorganizované – na všech přístupových cestách je dvojice členů odboru, která čtyřlístky všem nabídne – kromě odznáčku a kapesního kalendáře 2024 jsme dostali i pamětní list pochodu.
Pak jsme si opekli klobásky zakoupené předem v Hlinsku – byly výborné chuti, ale moje se (vlivem mého špatného nakrájení) rozpadla na tři kusy – vůbec nevadilo! 🙂

Příchozí turisté si nedaleko pramene Chrudimky opékali klobásky.

Trochu jsme se rozhlédli kolem, hodně lidí přišlo i se psy, přijeli koňáci, les u přilehlého prameniště byl plný lidí – průběžně přicházeli, jiní odcházeli, takže u pramene byla stále více než stovka lidí.

Pobyt v tak ikonickém místě se neobešel bez přípitku.
Při návratu.

Vrátili jsme se stejnou cestou, v Kameničkách zajeli k Volákovu statku, kde ve 30. letech minulého století bydlel a pracoval krajinář Antonín Slavíček.

Volákovo stavení, na němž je pamětní deska malíři Antonínu Slavíčkovi, který zde v letech 1903-1907 žil a maloval.

Z Kameniček jsme odjeli autem do Hlinska a odtud se vydali k pomníku Jana Husa na kopec za Hlinskem nazvaný Na Skalce.
Naposledy jsme tu byli na konci roku 2017, dnes jsme ani nemohli poznat okolí, vše je krásně upravené, na město bylo vidět nádherně. Trochu větrno, ale zážitek skvělý. Iva nadšená, byla zde poprvé.

Pomník Jana Husa Na Skalce u Hlinska.

Po návratu ze Skalky jsme si udělali radost prohlídkou historické hlinecké čtvrti Betlém – prošli jsme ji, fotili a povídali si – nádherné a pohodové vycházkové odpoledne!

Náměstíčko v hlinecké čtvrti Betlém.
Projít si a prohlédnout hlinecký skanzen je vždycky velká radost – všechna roční období tu mají své zvláštní kouzlo.
Betlémská stavení jsou připravena vstoupit do nového roku 2024.
O toto důležité sdělení u dveří jednoho z domů jsem vás nemohla připravit. 🙂

Do Jihlavy jsme se vrátili kolem 17 hodiny.
Celkem jsme ušli asi 10 km při pochodu, pak asi 6 dalších při návštěvě Skalky a procházky Hlinskem.
Zítra vzhůru za historií po silvestrovské Praze!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*