Přechod Jihlavských vrchů: Javořice 2024

2. část tesláckého přechodu Jihlavských vrchů
Sobota 24. února 2024

Ráda jsem přijala pozvání k výstupu na Javořici, který tradičně pořádali Aleš a Blanka Čermákovi a Míla Bradová z turistického odboru Tesla Jihlava. Propozice byly stejné jako loni, což je velmi příjemné – projít známou cestou po roce v dobré společnosti je osvobozující – problémy se cestou od člověka odlupují a rozplynou se v javořických lesích. To je dar pěší turistiky.

Jeli jsme vlakem v 7.40 z Jihlavy, vystoupili v Batelově, tam chvilku počkali na autobus do Janštejna. Bylo nás celkem 16, tedy dvakrát víc než loni.
Z Janštejna jsme šli po červeně značené turistické trase ke křižovatce U Obrázku, odtud po žluté značce ke Studánce Páně a po zelené na Javořici – tedy klasický výstup.

Bylo velmi proměnlivé počasí, celou noc sněžilo, v tomto regionu napadlo dost sněhu. Teď během dopoledne místy hustá mlha, neviditelno, ale když jsme došli na Javořici, bylo azuro!
Fotky v dnešním článku jsou od Libušky Bohaté a Františka Janečka – děkuji za ně! 🙂

Není možné na tomto místě nevzpomenout na historii tohoto místa a na Vlastu Javořickou, která celý život prožila v nedaleké Studené.

Užili jsme si příjemnou chvíli na vrcholu nejvyšší hory Jihlavských vrchů i celé Českomoravské vrchoviny (837 m n. m.), pak poseděli u svačiny, potěšili se pamětním listem od Míly a vydali se dolů po zeleně značené turistické trase.

Možná byste se rádi podívali, jak zdejší krajina vypadá, když je opravdu zasněžená. 🙂 Viz článek Přechod Jihlavských vrchů: Javořice 2015.

Mlha postupně zahalila svahy Javořice, takže v místech, odkud jsme loni viděli krásně Velký pařezitý rybník, nebylo vidět nic.
Došli jsme k rybníku, mlha zůstala, takže stožár Javořice odtud nebyl vidět, ale okolí působilo při pohledu z hráze romanticky.

Na křižovatce jsme odbočili na červeně značenou trasu, po níž jsme se dostali ke kapli Karla Boromejského, pak ke kamenné stéle, kde bývala do terče k ní připevněného o letnicích provozována střelba „ku ptáku“. Nejúspěšnější střelec byl poctěn názvem a hodností „ptačího krále“ a na jeho oslavu byly pořádány slavnosti a radovánky. Zprávy o této zábavě sahají podle dokladů do 13. století, do Čech se rozšířila z Německa a byla provozována několik století.

Hezká byla cesta alejí Lipky, to už nás zase provázelo nádherně modré nebe s bělostnými mraky. Zastavili jsme se u tabule kondiční stezky RNDr. Miloše Vystrčila – je možno změřit si srdeční tep po zdolání jednoho či dvou kilometrů rychlejší chůze a zjistit tak svoji způsobilost k životu. 🙂

V Telči jsme se v restauraci Na Kopečku odměnili dobrým jídlem, nespěchali jsme, proběhlo i závěrečné hodnocení 🙂 Před odjezdem autobusu jsme prošli město a užívali si vzájemnosti.

Měřicí přístroje ukázaly, že včetně cest k dopravním prostředkům jsme našlapali 21 km.
Autobus odjížděl v 16.35, za necelou hodinku jsme byli v Jihlavě.

Související článek:
Přechod Jihlavských vrchů 2024 – část Křemešník a okolí